OV KSČM Frýdek-Místek

Kurt Daluege (first row, 4th from left) and General Joseph Kordian Zamorski (first row, 5th from left) in Krakow, November 1936. Source: National Digital Archive of Poland.

27 января 1944 года Ленинград был освобожден от блокады. Каково было выживать в осажденном городе? Помнить об этом страшно, но помнить об этом нужно. Спасибо всем тем, кто отстоял Ленинград!

V důsledku Polskem započaté války proti sovětskému Rusku zajali Poláci přes 150,000 rudoarmějců. Spolu s politickými vězni a lidmi internovanými v polském zajetí bylo v koncentračních táborech přes 200,000 rudoarmějců, civilistů, bělogvardějců a bojovníků protibolševických a nacionalistických (ukrajinských a běloruských) uskupení.

Druhá Rzeczpospolita vytvořila obrovský „archipelag“ tvořený desítkami koncentračních táborů, stanic, věznic a opevněných kasemat. Rozkládal se na území Polska, Běloruska, Ukrajiny a Litvy. Nešlo jen o desítky koncentračních táborů, včetně „tábora smrti“ a tzv. tábora internovaných, jako byly Strzalkowo, Szczypiorno, Lancut, Tuchole, ale i o věznice, roztřiďovací soustřeďovací stanice, soustřediště, a různé vojenské objekty jako Modlina a Brestská pevnost, kde byly 4 koncentrační tábory – Bug-Schuppe, Fort Berg, kasárna Grajevského a důstojnická kasárna… Ostrovy a ostrůvky archipelagu se nacházely i ve městech a vesnicích a nesly názvy: Pukilice (na jihu, nedaleko Peremyšle), Korosteň, Žitomir, Aleksandrov, Lukov, Lomžinský ostrov, Rombertov, Edunskaja Volja, Toruň, Dorogusk, Plock, Radom, Przemysl, Lvov, Fridrichovka (na Ebruče), Evjagel, Dombe (pod Krakovem), Demblin, Petrokov, Vadovice (na jihu Polska), Bielostok, Baranoviči, Molodečino, Vilno, Pinsk, Ružany, Bobrujsk, Grodno, Luninec, Volkovyssk, Minsk, Pulavy, Povonzki, Rovno, Stryj (v západní části Ukrajiny), Kovel…

Polský vojenský „GULAG“ existoval relativně krátce – asi tři roky, ale za tuto dobu dokázal zlikvidovat desítky tisíc lidí. Nejvražednějšími byly koncentrační tábory na území Polska – Strzalkowo a Tuchola. 

Jak proradně a snadno se zapomíná, že právě Rudá armáda osvobodila Polsko od nacistů, byť polská "Armia Krajowa"  byla de facto právě jejích spojencem, jak řekl polský velvyslanec v Německu Józef Lipski. Jak si Poláci nechtějí pamatovat, že jejich ministr zahraničí Józef Beck podepsal už počátkem roku1934 smlouvu o přátelství s Hitlerem, což přimělo Stalina se chránit smlouvou Ribbentrop-Molotov, která však byla podepsána až o pět let později - 23. srpna 1939... V Polsku se též dnes jaksi zapomnělo, že právě Józef Lipski byl 20. září 1938 pozván Hitlerem do jeho sídla v Berchtesgadenu. Na konci análního rozhovoru s Hitlerem Lipski píše:
“Důrazně jsem zdůraznil, že Polsko je hlavním faktorem při ochraně Evropy před SSSR, a že zamýšlí provést emigraci do kolonií, po dohodě s Polskem, Maďarskem a možná Rumunskem, jako řešení židovské otázky”. Dále Lipski píše: ”V té chvíli jsem mu řekl, že pokud najde návod, postavíme mu pomník ve Varšavě…” Jen zopakuji inkriminovanou a tu pravou kolaborantskou větu: Polsko je hlavním faktorem při ochraně Evropy před SSSR… Ne před nacistickým Německem a Hitlerem, ale před Sovětským svazem…

Nenávist vůči Čechům byla posílena, když polskému státu nedarovali Těšínsko a později se vniveč obrátila polská touha zabrat katolické Slovensko.

The truth about the roots of the German-Polish conflict that led to World War II has always been carefully concealed. In order to gloss over the Western powers’ distasteful political agenda, the myth was first circulated that Hitler was crazy, possessed by a mania to take over the world, and that therefore his aggressive nature compelled him to attack all of his neighbors one by one, until he was finally punished by the forces of progressive humanity. Even in recent years, a new myth has been invented that World War II was actually a tussle between two dictators, during which “innocent victims” such as Poland and the Baltic states were ground up by the millstones of history.

VZDOR - strana práce

vzdor.org

Během této "sedmidenní války" na československé straně padlo 44 mužů, zraněno bylo 121 mužů. Zhruba třetina těchto ztrát připadla na příslušníky legionářského vojska.

Tento konflikt poznamenal vztahy Československa a Polska na celé meziválečné údobí a vlekl se vlastně až do osudného roku 1938. Pomník v Orlové připomíná dodnes památku československých vojáků, kteří padli při této operaci k zabezpečení našich hranic

Sedmidenní těšínské boje si vyžádaly na 150 mrtvých a asi 1000 raněných z řad vojáků a civilistů.

Je takmer nemožné tento dokumentárny film nájsť na internete.
Film - POVSTANIE Slovensko 1939-1945, scenár: Dr. Martin Lacko, historik, miesto odbornej diskusie po svojej premiére 3. septembra 2014 putoval do trezoru RTVS a M. Lacko na čiernu listinu.
Dokument si kladie za cieľ priniesť nový, ideológiami nezaťažený obraz udalostí a osobitne sa venuje Slovenskému národnému povstaniu (SNP). Prináša reprezentatívny výber z bohatého a doteraz nepublikovaného obrazového materiálu z archívov a múzeí, vybrané archívne materiály boli po prvýkrát v dejinách slovenskej audiovízie kolorované.

www.ceskenarodnilisty.cz

První máj – svátek práce v Místku . Foto

Polský plakát "Bíj Bolševika".  Nenávist Poláků k rudým se ventilovala na válečných ruských zajatcích.

Filmový týdeník z období Protektorátu Čechy a Morava

15. března 1939 v brzkých ranních hodinách překročily první jednotky Wehrmachtu hranici s Německem a vpadly do Československa. První německé jednotky dorazily do Prahy kolem 7. hodiny ranní. Ve 13 hodin byla již obsazena všechna letiště na našem území. Do večera bylo celé území Čech, Moravy i Slezka pod kontrolou Němců. Druhý den byl oficiálně vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

Pred 77 rokmi, 15.marca 1939 nemecký Wehrmacht vstúpil do Českej republiky, okupoval ju a na dlhých 6 rokov si podrobil český národ. Nemeckí nacisti rabovali, tyranizovali a povraždili niekoľko stoviek tisíc ľudí. Ich činy sa dnes nesmú pripomínať, lebo Nemcov máme milovať.

České národní listy

www.ceskenarodnilisty.cz

26.1.1934 podpísalo Nemecko s Druhou Poľskou republikou pakt o neútočení, tzv. Pakt Piłsudski-Hitler. Na základe tohto paktu si Poľsko uvoľnilo ruky na hraniciach s Nemeckom a začalo agresívne presadzovať svoje územné nároky voči Československu. V roku 1938 Poliaci využili Mníchovskú dohodu a násilím vtrhli do Tešínska, ktoré pripojili k “Rzeczpospolitej”. Rovnako neskôr obsadili aj časť Oravy a Spiša na Slovensku.

17. listopad se stal Mezinárodním dnem studentstva na základě událostí, ke kterým došlo v období od 28. 10. do 17. 11. 1939 v tehdejším Protektorátu „Čechy a Morava“.