Jdi na obsah Jdi na menu
 


„Český Stalingrad“ na přístupech k Ostravě

11. 3. 2015

Moravsko-Ostravská, a v českých válečných dějinách prostě Ostravská operace vojsk 4. Ukrajinské fronty začala 10. března 1945 a skončila 5. května. Do konce války zbývalo jen několik dnů. Nicméně na přístupech k „průmyslovému srdci“ Československa probíhaly neméně krvavé boje, než na Kurském oblouku nebo v Stalingradu.

V březnu 1945 navštívil Ostravu Hitler. Vystoupil před velením a požádal, aby byl tento region za každou cenu ubráněn, v opačném případě vyhrožoval přísnými tresty.

Obrana průmyslového regionu tehdejšího protektorátu Čechy a Morava s jeho hutními, strojírenskými, naftařskými a chemickými podniky a uhelnými doly se stala pro hitlerovce, kteří vyčerpali ke konci války svůj ekonomický potenciál, otázkou přežití. Kolem Moravské Ostravy postavili velmi mohutná opevnění, betonové kulometní a dělostřelecká trvalá palební ohniska, velmi dobře zamaskované na kopcích. Nepřítel věděl, že Rusové se snaží zachránit československý průmysl. „Ostrava musí být osvobozena s co nejmenšími ztrátami“, prohlásil velitel 4. Ukrajinské fronty maršál Jerjomenko.  Takže Němci chápali, že ty nejtěžší boje budou na přístupech k městu.

Onen den 10. března 1945 byl podle svědectví spisovatele Konstantina Simonova, který šel s armádou, mimořádně větrný, byla chumelice, a viditelnost skoro nulová. Operace, k níž se připojil později Československý armádní sbor generála Svobody, nebyla však odložena. Na cestě k Ostravě ale byla nepřístupná obranná linie u vesnice Hrabyně, která byla strategicky důležitá. O tento maličký bod na mapě se bojovalo čtrnáct dní.


Více: http://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/20150310/73941.html#ixzz3U1zTYHP8