Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kurský oblouk. Historie

8. 7. 2014

Kurský oblouk.


Kurská bitva, známá rovněž jako bitva u Kurského oblouku (5. července - 23. srpna 1943) byla jednou z klíčových srážek Druhé světové a Velké Vlastenecké války, po které Rudá armáda přešla plně do útoku a německá vojska definitivně ztratila strategickou iniciativu. Spolu se Stalingradskou bitvou je považována za přelom ve Velké Vlastenecké válce.

Bitva u Kurského oblouku byla největší tankovou srážkou v dějinách: zúčastnily se jí přes dva miliony lidí, 10 tisíc tanků a více než 4 tisíce letadel.

Kurský oblouk je výčnělek, který vznikl v centru sovětsko-německé fronty během zimní ofenzívy Rudé armády a protiútoku německé armády na Východní Ukrajině, o hloubce do 150 a o šířce do 200 km.

Kurskou bitvu obvykle rozdělují na 3 etapy:

Kurskou obrannou operaci (5-23. července)

Orlovskou útočnou operaci (12. července -18. srpna)

Belgorodsko-Charkovskou útočnou operaci (3-23. srpna).

Sovětským vojskům veleli: Georgij Žukov, Nikolaj Vatutin, Ivan Koněv a Konstantin Rokossovskij.

Německým vojskům veleli: Erich von Manstein, Günter Hans von Kluge, Walter Model, Hermann Hoth.



Německé velení přijalo rozhodnutí o provedení velké strategické operace na Kurském výčnělku v létě 1943. Plánovalo zasazení spojujících se úderů z okolí měst Orel (ze severu) a Belgorod (z jihu). Útočné skupiny se měly spojit v okolí Kursku a obklíčit vojska Centrální a Voroněžské fronty Rudé armády. Operace dostala smluvený název Citadela. Pro vykonání této operace soustředilo německé velení 50 divizí, včetně 16 tankových a motorizovaných. Seskupení čítalo asi 900 tisíc lidí, na 2700 tanků a 2 tisíce letadel.

Činilo to asi 70% tankových, na 30% motorizovaných a přes 20% pěších divizí a rovněž přes 65% všech bitevních letadel na sovětsko-německé frontě, jež byly soustředěny na prostoru pouhých 14% její délky.

Sovětské seskupení tvořily přes 2 miliony vojáků, přes 5 tisíc tanků a samohybných dělostřeleckých baterií, a rovněž na 3 tisíce letadel. Sovětská armáda byla tedy dvakrát větší než stojící proti ní německá.

Bitva u Prochorovky

Je považována za nejznámější epizodu padesátidenní konfrontace na kurském oblouku. 12. července došlo v okolí železniční stanice Prochorovka k největší tankové bitvě Druhé světové války. Na obou stranách se jí zúčastnilo na 1200 tanků a samohybných děl.

Sovětské pozemní jednotky, podpořené ze vzduchu útoky Druhé a Sedmnácté vzdušné armády a rovněž dálkovým letectvem, odhodily nepřítele na západ o 140-150 km, osvobodily Orel, Belgorod a Charkov.

23. srpna skončila dobytím Charkova Belgorodsko-Charkovská útočná operace, závěrečná část Kurské bitvy.

Podle sovětských zdrojů ztratil Wehrmacht v Kurské bitvě přes 500 tisíc vojáků a důstojníků, 1500 tanků. Ztráty sovětské armády činily 254470 lidí a přes 5000 kusů obrněné techniky.

Podle výsledků bitvy bylo přes 100 tisíc lidí vyznamenáno řády a medailemi. 231 jich dostalo titul Hrdina Sovětského svazu. 132 útvary a jednotky se staly gardovými, 26 dostalo čestná jména.

23. srpna, v den porážky německé armády v Kurské bitvě, si připomínáme v souladu s Federálním zákonem č.32 z 13. března 1995 Den vojenské slávy Ruska.
Číst všechno:
http://czech.ruvr.ru/2013_04_23/Kursky-oblouk-Historie/