Jdi na obsah Jdi na menu
 


MÁLO ZNÁMÉ STRÁNKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY: Plán RANKIN a operace NEMYSLITELNÉ.

10. 5. 2017

Československo bylo osvobozeno od fašismu Sovětskou armádou, cenou 144 tisíc ruských vojáků kteří padli na našem území, vždy to tak bylo a vždy to tak bude, bez ohledu na snahy konjunkturních poklonkovačů překroutit minulost, vymazat roli Ruska a navýšit roli "spojenců", kteří otevřeli druhou frontu teprve když bylo jasné, že hitlerovské Německo je odsouzeno k porážce. Ti samí "spojenci" pak měli v plánu zachovat dvě německé armády, které zůstaly v "klínu" ČSR, v počtu 900 tisíc můžů, v plně bojeschopném stavu, aby byli později v roce 1945 využity k útoku "spojenců" na SSSR, v sestavě USA+Anglie+Německo a další (operace Nemyslitelné).

 

 

Druhá světová válka, jakkoli se jí naše doba stále více vzdaluje, zřejmě ještě neřekla poslední slovo o své pohnuté historii. Tak se například dozvídáme, že před otevřením druhé fronty byl v anglo-amerických štábech přijat supertajný plán Rankin a v posledním roce války se zrodil nápad s operací nazvanou Unthinkable, čili Nemyslitelné, jak o nich v Praze hovořil ruský historik Valentin Falin, kterého ve svém květnovém čísle obsáhle cituje časopis Slovanská vzájemnost. Některé podrobnosti na toto téma navíc přinášejí internetové zdroje USA a Velké Británie.

Přísně tajený Bratránek plánu OVERLORD

Plán Rankin patřil - podle Falina - k nejpřísněji utajeným plánům druhé světové války. Vypracovali ho britský generál Morgan a šéf americké rozvědky (Správy strategických služeb) Donovan. Byl podle svědectví sborníku amerického ministerstva zahraničních věcí pro rok 1943 zařazen na program separátní anglo-americké schůzky na nejvyšší úrovni v kanadském Québeku, konané 20. srpna 1943, později upřesněn v listopadu téhož roku. Spatřil světlo světa jen několik dní poté, co Rudá armáda uštědřila německým vojskům tvrdou porážku v kurském oblouku - u Orla, Charkova a Kurska, a otevřela si cestu k rychlejšímu proniknutí do východní a střední Evropy.

Poznamenejme, že Churchill uměl svého východního spojence po zásluze veřejně ocenit, když 31. srpna 1943 pronesl v kanadském rozhlase u nás málo známý projev, v kterém řekl: „Soudě podle nejnovějších zpráv z ruské fronty, maršál Stalin rozhodně nemarnil čas. Celé britské impérium mu vzdává poctu za skvělé letní tažení a blahopřeje mu k vítězství u Orla, Charkova a Taganrogu“. Co si však soukromě myslel, můžeme si jen domýšlet. Fakt zůstane faktem, že o plánu Rankin neprozradili Američané ani Angličané svému spojenci z protihitlerovské koalice - Rudé armádě - až do konce války ani slovo.

Plán rychlého proniknutí do Evropy

Některými internetovými zdroji, týkajícími se druhé světové války, je plán Rankin prezentován jako operace rychlého proniknutí anglo-amerických vojsk do Evropy ještě před zamýšlenou invazí, kterou na zmíněné schůzce v Québeku spojenečtí generálové konečně odsouhlasili a nazvali jako plán Overlord. Plán Rankin, rozpracovaný ve třech variantách, měl přijít ke slovu ještě před touto invazí za předpokladu, že se do té doby z nějakého důvodu zhroutí západní německá fronta a v Berlíně padne Hitler. Cílem plánu Rankin bylo - opět se odvoláme na Falina - využít možné kapitulace německých vojsk k rychlému ovládnutí nejen Německa, ale k převzetí kontroly nad Polskem, Československem, Maďarskem, Rumunskem, Rakouskem, Bulharskem a Jugoslávií, tedy dříve než do tohoto prostoru dorazí Rudá armáda. To už byly rozvahy veskrze politické. Depeše mezi Londýnem a Washingtonem, vyměňované v roce 1943, dnes už dešifrované, pozitivně zmiňují možnost, že se Hitlerův režim bude snažit vyjednat se západními mocnostmi separátní mírové smlouvy, což Roosevelt i Churchill ve svých veřejných proklamacích jednoznačně odmítali. Svůj koordinovaný postup s Rudou armádou američtí a britští generálové také dodrželi, když 8. května 1945 generál Eisenhower v Remeši kategoricky odmítl přijmout kapitulaci německé západní fronty a trval na bezpodmínečné německé kapitulaci na všech válečných frontách. Plán Rankin se tak ke slovu nedostal. Hitler se nemínil vzdát ani v roce 1943 či roce 1944 a západní spojenci museli otevírat druhou frontu podle plánu Overlord v červnu 1944 v Normandii a za těžkých ztrát.

Churchill: Zbraně wehrmachtu skladovat

Historik Falin podezírá Winstona Churchilla, že to byl on, kdo plán Rankin inspiroval. Každopádně je hodnověrně dokázáno, že britský premiér stál za jinou tajnou operací druhé světové války. V březnu 1945 totiž vydal rozkaz shromažďovat a pečlivě skladovat ukořistěné zbraně wehrmachtu pro případ, že - jak tajně zamýšlel - budou moci být využity ve válce proti Sovětskému svazu. Churchill poté - zřejmě už po nenadálé smrti prezidenta Roosevelta - ukládá svému generálnímu štábu vypracovat plán, který dostal kódové označení Operation Unthinkable (Nemyslitelné). Britské vojenské archivy to prozradily až koncem dvacátého století. S odvoláním na Falina měla válka proti SSSR začít 1. července 1945. Mělo se na ní podílet 112-113 divizí amerických, britských a kanadských vojsk, dále měly být do ní zaangažovány polské expediční sbory a 10 až 12 divizí wehrmachtu s asi 100 000 muži, které Angličané odzbrojili a rozmístili na dvou místech - u šlesvicko-holštýnského hradu v Německu a v jižním Dánsku.

Po Rooseveltově smrti se s příchodem nového prezidenta USA Harryho Trumana v anglo-americkém bloku leccos počalo měnit. Už v květnu 1945 začala americká armáda vypracovávat novou vojenskou doktrínu s orientací na preventivní zničení potenciálního nepřítele. Byla uvedena do života amerických vojsk 19. července 1945. Ale ve hře bylo v té době ještě skončení války na Dálném východě, do které se po boku USA zapojila - v plném souladu se Stalinovým slibem na jaltské konferenci - i Rudá armáda. A navíc se vůdci protihitlerovské koalice mezitím domluvili, že se 17. července 1945 sejdou v Postupimi. Dobrodružný nápad Winstona Churchilla (Operace Nemyslitelné) byl tak z mnoha důvodů pohřben v samém začátku. Jak svědčí britské internetové zdroje, britský generální štáb operaci Nemyslitelné odmítl jako neproveditelnou, a to zejména s ohledem na tehdejší velkou sovětskou vojenskou sílu v Evropě na sklonku války. Churchill k tomu v přípisu pro generální štáb z 10. června 1945 už jen poznamenal, že šlo jen o předběžnou studii pro případnou reakci na hypotetickou situaci.

 

Podle Falinovy knihy na http://www.x-libri.ru/elib/innet223/00000001.htm

 

Zdroj: (HaNo, zh, z.r.)