Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nikolaj Starikov : Epizoda 13. Proč Londýn dal Hitlerovi Vídeň a Prahu, část 3.

7. 9. 2017

Epizoda 13. Proč Londýn dal Hitlerovi Vídeň a Prahu, část 3.

Nikolaj Starikov

 

1. část
2. část

Španělská občanská válka byla oficiálně ukončena 1. dubna 1939. Ale v té době neměla Evropa co do činění jen s pouhým lokálním konfliktem, ale s válkou, která pohltila celý kontinent. Byl čas vypustit Hitlera, aby mohl udělat to, co od něj Britové požadovali – zaútočit na SSSR. Takže Velká Británie rychle „skoncovala“ s Republikány, aby válku ve Španělsku ukončila co nejrychleji. 27. února 1939 Británie a Francie formálně uznaly vládu vedenou Francisco Frankem a stejně formálně přerušily vztahy s republikánskou vládou. Američané je následovali. Brzy křižník královského námořnictva HMS Devonshire přímo pomáhal španělským vzbouřencům při jejich obsazování ostrova Menorca. Britská loď nejen přepravovala Frankovo emisary na pobřeží, ale pod hrozbou ostřelování nutila velitele námořní základny na ostrově předat svoji funkci důstojníkovi loajálnímu Frankovi (1).

V té době Adolf Hitler zabíral další region, který ležel mezi ním a hranicemi Sovětského svazu. Bylo jím Československo. Nutno říct, že tvůrci smluv z Versailles a St. Germain poskytli Führerovi základ pro jeho zlost vůči této zemi. Kvůli těmto dohodám se 3,4 milionů bývalých rakouských Němců ocitlo v novém státu Československo, kde tvořili 22% populace, v zemi sflikované z fragmentů staré Rakousko-Uherské říše.

[...]
Kliknutím zvětšíte

Československo bylo jednou z nejúspěšnějších zemí, které se vynořily z území, které bylo vystaveno jatkám první světové války. Nový stát Čechů a Slováků se ukázal být jedinou zemí ve střední a jihovýchodní Evropě, která vyvážela kapitál ve velkém měřítku. Všechny oblasti československé ekonomiky zažily růst, ale některé sektory byly obzvláště působivé. Nejvyspělejšími odvětvími v této zemi byla ta, která byla zapojena do výroby zbraní a obuvi. Například v r. 1928 bylo Československo vedoucí silou na světě u vývozu bot, obuvi a sandálů. Nicméně tato ekonomická radostná jízda se ukázala mít krátkého trvání – mladý československý stát trval pouze 20 let (od r. 1918 do r. 1938), kdy se jeho spojenci Londýn a Paříž rozhodli předat zemi Hitlerovi. Třetí říše potřebovala popostrčit k hranicím SSSR a čeští pracující byli potřeba, aby německou armádu obuli a vybavili.

Na jaře 1938 německý tisk, omámen mnohými Hitlerovými nekrvavými vítězstvími, vedl aktivní kampaň a vyzýval k vyhovění požadavkům etnických Němců žijících v československých Sudetech. Německá komunita v zemi se také stala aktivnější. Sudetoněmecká strana, vedená Konradem Henleinem, prosazovala myšlenku „navrácení všech Němců jediné Říši“. Anschluss Rakouska poskytl vynikající záminku pro předložení záležitosti porušování práv německé menšiny v Československu. Nakonec rakouští Němci byli nyní součástí této „sjednocené rodiny“ – takže nezasloužili si jejich „sudetští bratři“ totéž? Henleinova strana požadovala „územní autonomii“ Sudet.

Československá vláda nebyla v žádném případě připravena Němcům ustoupit. Neměla k tomu důvod. Československá armáda, jedna z nejsilnějších v Evropě, byla připravena chránit svoji zemi proti jakémukoliv agresorovi, a Čechoslováci měli stejně tolik odhodlání, jako síly. Proti 39 německým divizím tvořeným 1,8 milionem vojáků mohli Češi postavit 36 divizí s 1,6 milionem vojáků, a proti Hitlerovým 2,400 letadlům a 720 tankům se mohlo Československo spolehnout na svých 1,500 letadel a 400 tanků. Nesmíme zapomínat ani na fakt, že československá armáda byla v obranné pozici, zatímco Němci by byli nuceni být v ofenzivě.

Jejich spojenecká smlouva s Francií také dávala vůdcům Československa základ pro optimismus. Češi byli logicky přesvědčeni, že tak mocný a užitečný spojenec, jako Paříž, Berlínu prostě neustoupí. Při pohledu na mapu je jasné, že kdyby nic jiného, tak geografická pozice Československa měla donutit Francouze aktivně mu přijít na pomoc – pokud by se Francie ocitla v ozbrojeném konfliktu s Německem, mohli Češi napadnout Němce zezadu. Navíc zbrojovky Škoda v českých zemích vyráběly ročně tolik zbraní, jako celý britský zbrojní průmysl. Kdo při smyslech by chtěl dát Hitlerovi takový poklad?

Nicméně události kolem Československa začaly nabírat velmi „podivný“ směr. Místo aktivního odporu vůči Hitlerovým požadavkům se začalo malicherně intrikovat. Výsledkem byla nechvalně známí Mnichovská dohoda ze září 1938, která dala Hitlerovi vše, co chtěl. Možná byl Západ opět vyděšen německou vojenskou silou? „Německé armády nebyly schopné porazit Francouze v r. 1938 nebo 1939,“ píše Winston Churchill (2). Jinými slovy, Hitler nemohl porazit Čechy, Francouze a Brity najednou – to bylo dosti zjevné. Proč pak vůdci „demokratických zemí“ nejednali rozhodněji? Protože neměli zájem na vítězství nad Německem, stáhli ocas. Nikdo by nezabil útočného psa, vypěstěného pro boj na smrt, před bitvou  . . . . . . . . . . . .

 

 

Epizoda 13. Proč Londýn dal Hitlerovi Vídeň a Prahu, část 3. - Zvědavec

www.zvedavec.org