Jdi na obsah Jdi na menu
 


Benešovy dekrety /Sudety včera a dnes

Prezident Beneš k slovu „sudetský“ , „Sudetenland“…

 Slovo "sudetský", "Sudetenland", "sudeťák"
bude navždy v českých zemích spojeno s nacistickým zvířectvím na nás Češích i na demokratických Němcích prováděným v osudné krizi před a po roce 1938. Musíme se snažit o novu dohodu zbavením se i těchto smutných, politicky osudných a pro nás nepřijatelných rekvisit nacistické politiky.
 Češi po dnešní válce toto slovo nepřijmou, budou je perhoreskovat; a je tudíž v našem zájmu, abychom se včas shodli, že z naší politiky na obou stranách zmizí. Je v zájmu dobré politiky, aby se to nemusilo dělat zákony a nařízeními… Bylo by směšné, kdyby … se dělali z henleinovského dědictví a terminologie politické aféry…
Ze zásadního stanoviska prezidenta republiky E. Beneše W. Jakschovi z 1.12.1942

 

Příspěvky

Sudeťáci v Brně dostali důstojnou odpověď vlastenců

5. 6. 2018

2.červen 2018 v Brně, Mendlovo náměsti. Tam v pozdním odpoledni slunečného dne přichází asi dvoustovka takzvaných poutníků takzvaného "pochodu smrti" na paměť poválečného odsunu brněnských Němců. Nevadí, že to v historii žádný pochod smrti nebyl, že tam nepadl jediný výstřel. Sudeťáci donekonečna opakují nepravdivou mantru o krvavém pochodu, stovkách údajných mrtvých a o zvěrstvech Čechů při pochodu..........................................

 

Konrád Henlein, "sudetský" Němec, zrádce a zločinec

6. 5. 2018

Při zmínce o událostech kol mnichovské zrady v roce 1938 se ihned vybaví jméno Konráda Henleina. Tento učitel tělocviku z Aše se plně se svou stranou, Sudetendeutche Partei (SdP) podřídil plánům A. Hitlera na postupné zničení Československé republiky. Spolu a K.H. Frankem a dalšími se jim podařilo tento záměr splnit. Jak skončil Frank, je dobře známo. Méně se již ví, jak svou pozemskou pouť skončil K. Henlein.

V písemných materiálech jsem našel mnohé upřesňující záznamy. Pan učitel tělocviku měl rychlý vzestup, vyšplhal se věru vysoko. Jako gauleiter byl neomezeným pánem nad celou župou Sudety, vytvořenou po záboru našeho pohraničí Němci...............................

 

Němci znovu volají po vůdčí roli v Evropě a ve světě

4. 5. 2018

Nejdříve však německá střední Evropa a pak ostatní

"Nápadné je, že německý kapitál se koncentrovaně zakupuje v oblastech těch, které v dřívější době patřily pod nadvládu Rakouska- Uherska a Německa, např. ve Slezsku, Maďarsku a v Čechách. Berlínský vydavatel Wolf Jobst prohlásil, že Německo bude muset převzít klíčové funkce v Maďarsku, v Čechách, na Moravě, ale především v Polsku. Orientace těchto zemí na Německo je zásadně jednoznačná.
Seidler, který vydal deseti dílné monumentální dílo „Německé dějiny ve východní Evropě“, jde ještě dál: „Až se překlenou potíže znovusjednocení, ovládne Německo hospodářsky východní Evropu a touto cestou se mu pravděpodobně podaří to, co se Třetí říši s několika sty divizemi nepodařilo – totiž ovládnutí nekonečného prostoru mezi Bugem, Dněprem a Donem."...........

http://www.ceskenarodnilisty.cz/

 

Benešovy dekrety /Sudety včera a dnes

30. 4. 2018

Tanec kolem německých reparací Čechům.

 

Četl jsem Váš článek a naprosto souhlasím. Pan diplomat Jindrák to motá, jak to jen jde, aby zvýraznil smiřovačky Herr Posselta a společníků. Jediná pravda, která u pana Jindráka zazněla, je podvod Genschera. Jako vždy vůči nám Čechům.

Ale hlavní věc je tato. My jako stát jsme nikdy nebyli tak pevní vůči Němcům, abychom kategoricky trvali na splnění reparací.

Zanedbal to jak socialistický stát, tak stát dnešní klerofašistický. Pan profesor Pavlíček jako ústavní expert je hlasem volajícím na poušti českého státnictví! Díky takovým, co z ústavy vyjmuli národ a republikánskou formu jako nezrušitelnou, a dali do preambule na první místo státnost koruny České a až za ni jen tradice státnosti československé (!), takoví právnici pohřbili pozici republiky a navodili atmosféru jakési vstřícnosti vůči mocnosti zlého souseda... Zakopaný pes pak páchnul i v Česko-německé deklaraci, kde politici vyvolávají dojem jakési závaznosti neotvírat naše reparace, což je, jak sám víte, velký podvod a velká politická a státoprávní LEŽ.

Naši předáci se nikdy nedokázali postavit Němcům tak, aby byly splněny požadavky Paříže a Postupimi. To je naše genetická vada - a proto zde takový úspěch Posseltů a jejich českých koryfejů Hermanů, Bělobrádků a příbuzné čeledi.
Srdečně zdravím jir..............................

 

 

K našim reparačním nárokům vůči Německu

28. 4. 2018

Když W. Brandt byl v 70. letech v Praze, tak nám slíbil, že od Německa dostaneme reparace zaplacené. Uvedl však jednu podmínku. Nejdříve Německo musí být sjednocené a pak zaplatíme reparace. Západní Německo přece nebude platit reparace i za Východní Německo. Pak nám slibovali zaplacení reparací další němečtí státníci.

Snad posledním z nich byl H.-D. Genscher, ministr zahraničních věcí. Když jsme s Německem chtěli jednat o reparacích, Genscher nám sliboval. Jakmile dojde ke sjednocení Německa, sejdeme se a rychle se dohodneme. Ke sjednocení Německa došlo. Pak Genscher opět prosil ještě o chvilku strpení. Na programu jsou nyní celoněmecké volby. Po nich nastane ona vhodná doba k jednání o reparacích. Volby minuly. Němci však o reparacích nechtěli nic slyšet. Ano, pravděpodobně za tím stál i H.-D. Genscher. ....................

 

http://www.ceskenarodnilisty.cz/

 

PhDr. Jiří Jaroš Nickelli. ČS. ŽALOBA SUDETSKÝCH ZLOČINŮ V NORIMBERKU . . . . . Rubrika: Benešovy dekrety /Sudety včera a dnes

8. 4. 2018

PhDr. Jiří Jaroš Nickelli
ČS. ŽALOBA SUDETSKÝCH ZLOČINŮ
V NORIMBERKU

Minulí i současní tzv. sudetští Němci po desetiletí zamlčují, že byli žalováni československými i spojeneckými žalobci na Norimberském soudu. Jak došlo k československé žalobě na Norimberském soudu? Náš československý žalobce na Norimberském soudu byl generál Justiční služby JUDr. Bohuslav Ečer. Právě on dokázal z norimberských věznic expedovat válečného zločince, českého Němce K.H. Franka, a předat ho československému soudu, který ho pak v Praze odsoudil k trestu smrti za zločiny na našich národech. V Norimberku ovšem nebyl žalován pouze K.H.Frank. Na Norimberském soudu ČSR žalovala jednotlivce i celou sudetoněmeckou menšinu z individuálních i kolektivních zločinů, spáchaných v ČSR.

Podnětem čs. žaloby byl požadavek hlavního žalobce U.S.A. Roberta Jacksona, aby byla soudem vyšetřena především infiltrace domácích pátých kolon ve všech státech napadených Němci, tj. také v ČSR. Robert Jackson to stanovil v dopise ze dne 5.července 1945 lordu Wrightovi, předsedovi Komise pro vyšetřování válečných zločinů v Londýně. Byl to vůbec první ze čtyř jím vytýčených požadavků na vyšetření německých válečných zločinů proti napadeným a okupovaným národům. Poté následoval dopis britského ministerstva zahraničí čs. velvyslanci v Londýně o zaslání dokumentu, který by byl použit na Norimberském soudu jako usvědčující "corpus delicti" v případ zločinů jak III. říše, tak i sudetoněmecké menšiny. Proto Dr. Ečer vyvinul ve spolupráci s čs. úřady maximální úsilí o vypracování takového dokumentu, který by mohl sloužit jako žaloba jak říšských, tak i tzv. sudetských Němců. I přes značné překážky - například přes nedostatek dokumentů ze Slovenska - byl za necelý měsíc vypracován čtyřdílný dokument - čs. žaloba proti říši a sudetoněmcům. Na sestavení žaloby se podílel tým odborníků - byli to především tajemník Dr. Ečera mjr. Fanderlík, dále dr. Beckmann, doporučený tehdejším ministrem vnitra, dále Čechoangličanka Mrs. Burrowsová, a britská spolupracovnice Ms. Sissonsová. Členem týmu byl i syn bývalého německého ministra v čs. vládě, Dr. Mayr-Harting, takže byla zaručena i objektivita se strany ČSR loajálního Němce! V době od 15. do 20. září 1945 byly všechny části čs. žaloby odeslány pod anglickým názvem "German Crimes against Czechoslovakia". Žaloba čítala 118 stran a byla juristy Norimberského soudu označena za nejlepší vládní dokument ze strany postižených zemí, jaký kdy žalobci soudu dostali.

Dr. Ečer si posléze vyhradil právo doplňovat dle situace tuto žalobu, takže během procesu k ní pak mohl podat celkem 14 doplňků. Generál Ečer ve své knize "Norimberský soud" (Orbis Praha 1946, I. vydání, s.102-103) líčí tyto věci v kapitole nazvané "Sudetští Němci ve službách III.říše" takto: "Československá žaloba pak líčí metody, jichž nacismus používal k dobytí Československa. Zabývá se obšírně hlavním nástrojem nacistické útočnosti proti Československu, takzvaným sudetoněmeckým hnutím a popisuje jeho vznik, jeho činnost a proměnu v nacistické hnutí, které vyvrcholilo požadavkem "Heim ins Reich !" Bohuslav Ečer pak popisuje dvojí tvář Henleina, jeho přetvářku vůči ČSR, jež pak vzápětí zrazuje a po obsazení Rakouska vydává Hitlerovi. Uvádí jeho osobní návštěvy Hitlera, Ribbentropa a jiných nacistických předáků. Žaloba cituje dalšího zločince K.H.Franka, který při výslechu přiznal,že 90 procent sudetských Němců stálo za heslem "Heim ins Reich!". Cituje mj. i Henleinovo osobní přiznání zrady ČSR v projevu ve Vídni 3.března 1941, kdy Henlein říká :"Byli bychom rádi dali přednost veřejnému vyznávání nacionálního socialismu, je však pochybné, zdali bychom byli schopni, kdybychom si tak počínali, splnit svůj úkol, jimž bylo zničení Československa." Neexistuje snad větší a lepší důkaz sudeťácké věrolomnosti a velezrady, než toto veřejné Henleinovo přiznání. Konečně též sám K. H.Frank při výslechu dne 30. května 1945 - ještě ve Wiesbadenu - potvrdil úzké styky henleinovců a slovenských luďáků.
Ovšem výslech K.H.Franka prokázal ještě i další zločiny tzv. Sudetoněmců vůči Čechům zbylým v zabraných pohraničních oblastech po Mnichovu. K.H. Frank doznal, že Češi na odstoupených územích neměli vůbec žádná občanská a politická práva počínaje právem na užívání rodného jazyka. Neměli ani právo na život a na majetek (!!).
Kde jsou dodnes křiklavě hlásané teze sudetských landsmannschaftů o "pokojném soužití Čechů a Němců" a o domnělých "českých vinách"? Kde jsou teze různých profesorů Ermacorů o tzv. "české genocidě sudetských Němců"? Pánové zapomněli na výslechy a přiznání sudetského zločince v rámci Norimberského soudu?? Sudetoněmecké zločiny ovšem roku 1946 nebyly jasné pouze československým žalobcům. Ztotožnili se s nimi dokonce i tak kritičtí lidé, jako Anglosasové. Tak například dopisovatel "Overseas News Agency" a rozhlasový komentátor Arthur Gaets telegrafoval v rozsáhlé zprávě o přepadení ČSR a též o henleinovcích toto: "Když prozkoumáme činnost Němců v Československu a po celé délce jeho hranic, máme docela jasné odůvodnění, proč dnes odmítají Češi přechovávat německou skupinu ve své zemi. V oněch dnech více než 85 procent Němců v Československu se dalo do služeb hitlerovské propagandy".
Není toto ta nejvýstižnější odpověď na veškeré minulé i současné bláboly o "nemorálnosti odsunu Němců z ČSR"? Není to ta nejkonkrétnější odpověď na všechny pokusy pánů exprezidentů a soudobých ministrů zahraničí označovat odsun Němců z ČSR za jakýsi "zločin vyhnání" a dokonce za "genocidu"? Musíme vůbec ještě diskutovat o jakýchsi "kolektivních zločinech presidenta Beneše, čs. státu a českého národa" na jakýchsi "nebohých sudetských Němcích"? Postoje mnoha "českých" politiků, předáků - a dokonce i církevních autorit (!) - k omluvám tzv. Sudetoněmcům jsou nejhanebnějším politickým skandálem československých a dnes českých dějin nejen od roku 1989, nýbrž všeobecně od roku 1945 ! Český národ jako celek - ale zejména předáci politických stran a především naše česká vláda sama - by neměli vůbec přistupovat na žádnou formu tzv. "dialogu" s landsmannschafty. Otázky zaniklého sudetismu u nás jsou snad otázky pro historiky a jejich komise - a pro nikoho jiného, a zvláště ne pro europoslance. Plesání pánů Posseltů nad jakýmisi omluvami a "vstřicnými gesty" našich (??) představitelů jsou vrcholným nebezpečím pro republiku a zejména pro český národ. Jediným světlým signálem zásadního postoje k tzv. Sudetoněmcům je postoj našeho pana presidenta Václava Klause. Toto by měl být vzor přístupu - partnerem k jednání je vláda spolkové republiky Německa, nikoli landsmannschafty. Jedině takový postoj hájí stát, republikánské zřízení, ústavu a naše hranice.

PhDr. Jiří Jaroš Nickelli
ČS. ŽALOBA SUDETSKÝCH ZLOČINŮ
V NORIMBERKU, II.

Malý exkurs současných poměrů:
(Nechvalnými příklady v tomto směru byli a jsou pan ministerský exporadce Bratinka, pan arcibiskup Duka, pan arcibiskup Graubner, pan expresident Havel, pan politik Mandler, pan europoslanec Rouček - zde jde o obzvláštní eurounijní skandál jeho "omluvy za vyhnání",a je s podivem,že ČSSD nereaguje rázně, nýbrž zachovává ukrutný alibismus ! - dále paní exposlankyně Talmanová, pan exposlanec Tollner, abychom jmenovali jen některé z řady našich předáků. Ovšem ani dnešní "média" v Česku tato fakta nejen neznají - ona je ani znát nechtějí, stejně jako mnozí politikové, kteří v obavách z nevlídných reakcí našich západních a jižních sousedů, raději zamlčí nebo i selžou historickou pravdu - jako naposledy náš pan kníže ministr v Rakousích. Tehdy sice přiznal,že "s dekrety nelze nic dělat", ale vzápětí je označil za akty "proti lidským právům" (??). Proč ministr zahraničí českého státu pohaněl veřejně vlastní státoprávní akta? Jen proto, aby osladil hořkou pilulku našim nepřátelům landsmannschaftům? Pak ovšem si právem vysloužil od rakouských novin trefné označení "švejkomutant" ! Prošvejkovávat se dějinami je snad parketa hodná "Putimi a Pepka Vyskoč" - nikoli českého (??) "charismatického", elegantního ministra zahraničí !!??.)

A to jsme na tomto místě nezmínili další velké kolektivní zločiny tzv. Sudetoněmců, mezi něž patřilo i násilné vyhnání - skutečné vyhnání ! - přes 250.000 Čechů z pohraničí ČSR, které nikdy nebylo územím "kmenově sudetským", nýbrž právoplatným legitimním územím čs. státu !
( Žádný "sudetský kmen" totiž nikdy v dějinách neexistoval ! Je to politrucký výmysl českých Němců z poslední třetiny 19. století, prvně propagovaný Pangermánem, Velkoněmcem, poslancem říšského rakouského sněmu, Georgem von Schönererem, ironií dějin kutým odpůrcem rakouské monarchie, a později kodifikovaný politicky Lodgmanem von Auen na německých srazech proti ČSR v Nových Hradech v jižních Čechách v letech 1919-20 na panství Němce, pozdějšího nacisty, hraběte K.J. Bucquoye, jenž si později tiskl ruku s Henleinem !).

Dále to bylo masové vraždění tzv. ordnerů a freikorpsů, kterému podlehlo mnoho českých občanů. Jen armáda freikorpsů, ustavená se souhlasem Hitlera, se čtyřmi centrálami v Německu a v zabrané Ostmarce a s velením na zámku Dondorf, čítala na 70.000 organizovaných příslušníků, a ordnerské tzv. oddíly - ve skutečnosti vražedné a lupičské bandy - jež přepadávaly česká obydlí, policejní stanice, pošty, telegrafy,celnice a strážnice, ničily české školy a zabíjely české strážníky, příslušníky SOS, Finanční stráže a české úředníky a učitele. Toto byli "praví nositelé pangermánské vyšší kultury a panského herrenvolku" ! Lupiči a vrahové byli stavěni v letech 1938-39 nekritickými médii tehdejšího západního světa do pozice "utlačených národních osvobozovatelů" - tak, jak to známe z dnešní Albánie, Kosova,Makedonie, Bosny, Čečny atd. (Výstižně to líčí například kniha Pavla Finka "Hnědá bestie" včetně dokumentárních fotografií ordnerského řádění. )

To vše nesnese zatajování a zamlčování - v čemž se vyznamenává zejména televize z neznámých důvodů nazývaná Česká - stejně jako i zločiny tzv. sudetských Němců na Češích, prováděné ještě na jaře 1945, například sudetským vrahem Kukou v Letovicích, a jinde.

Nakonec ještě připomeneme dva dokumenty Norimberku o tzv. sudetských Němcích a jejich zločinech proti ČSR. První z nich je americké svědectví o ČSR bývalého velvyslance U.S.A. ve Vídni a v Berlíně, Mr. George S. Messersmitha, z dokumentu označeného Norimberským soudem signaturou 2385-PS:
"V Československu, jak jsem byl spolehlivě informován, nacistická strana jen na volby na jaře 1935 vydala na podporu henleinovské strany přes 6 milionů marek...(!) Papen ve Vídni a jeho kolega von Mackensen v Budapešti otevřeně propagovali rozložení a konečně pohlcení Československa již v roce 1935." Dále velvyslanec dodal, že odpor států, které zbyly proti Německu, lámali nacisté podporováním fašistických a nacistických skupin uvnitř těchto států. Komentáře netřeba.

Druhý dokument je deník jednoho z hlavních nacistických válečných zločinců Norimberku - generála Jodla. Ve sbírce dokumentů Norimberského soudu nese signaturu 1780-PS. Jednak obsahuje zápisy o tzv. "Fall Grün" - o Zeleném plánu útoku na ČSR, který měl být proveden až po pohlcení Rakouska, jednak zápis ze 17.září 1938 praví doslovně toto:
Proti dřívějšímu úmyslu zařadit všechny sudetské Němce s předchozím vojenským výcvikem do doplňovací armády (rozuměj do wehrmachtu III.reichu - JJN) vydal vůdce rozkaz, aby byli sjednoceni v Sudetoněmecký svobodný sbor. Vrchní velitelství branné moci dalo podplukovníka Koechlinga k dispozici Konradu Henleinovi jako poradce." (Srv. Kocourek R., Svět žaluje v Norimberku, Praha, Borový 1946,s.45,47.)
Další Jodlovy zápisy v jeho deníku, z 19. a 20.září 1938, usvědčují nacisty a tzv.Sudetoněmce z následujícího:
"...Vrchnímu velitelství byl dán rozkaz,aby pečovalo o Sudetoněmecký sbor...činnost Sudetoněmeckého sboru nabyla takových rozměrů, že může přinést a přinesla již důsledky škodlivé plánům armády (přemístění silných českých jednotek ke hranicím). Domluvil jsem se s pplk. Koechlingem, aby uvedl tuto činnost do normálních rozměrů. K večeru vůdce také pomohl a dovoluje jednat jen ve skupinách nejvýše po 12 mužích, po schválení velitelství sboru,"

Zde je korunní důkaz sudetoněmecké velezrady a zločinu na českém národě. Sudetoněmci osudného roku 1938 nebyli řízeni jen subalterními důstojníky ! Řídil je sám Führer. On sám jim nařizoval lupičské a vražednické akce proti českému národu "jen ve skupinách po 12 mužích". Nikoli z humanitárních, nýbrž ze zločinných důvodů - z důvodu tzv. nordické lsti - jim vrchní zločinec nařizoval "jednat" - tj. vraždit a loupit - v menších skupinách.

Takové dokumenty jsou dnes "zapomenuty". Dnes různí pisálkové - například různé Sidonie Dědinové - vymýšlí "dokumentární romány" o nebohých Sudetoněmcích, kteří žili až do pětačtyřicátého pokojně s Čechy, a ti se jim pomstili za vnucený protektorát, kde se jim „dobře a klidně žilo, vyhnáním a zločiny".Kdy řekne český národ konečně "Dost bylo sudetské lži"? Kdy konečně řekne "Dost bylo Dobronínů, Nových Borů, Postoloprt a Pohořelic" ? Kdy řekne "Dost bylo Sudetomuzea v Ústí nad Labem"? Kdy konečně řekne "Pryč s Posselty a sudetoemisary - pryč se jejich českými kolaboranty, a to i z úřadů, soudů, parlamentu a z vlády" ? "Dokdy budou Češi volit politiky a strany českých kolaborantů se Sudetoněmci"? Tyto otázky si musejí čeští čtenáři zodpovědět sami.
ČSOL Brno

 

Výzva německého antifašisty sudetským Němcům

18. 3. 2018

Výzva německého antifašisty
sudetským Němcům

 

Sledujeme-li i v současné době snahy landsmanšaftu, jeho stále volání, aby „Benešovy dekrety“ skončily na smetišti dějin, je na místě se ptát, komu vyhrocování otázek kolem dekretů a odsunu může ještě sloužit. Nabízím výzvu, otištěnou před deseti lety, v závěru uvedu, proč ji nyní čtenářům nabízím.

„… neustálé nastolování tzv. Benešových dekretů ze strany landsmanšaftu je nereálné i zhoubné v době, kdy oba státy – SRN a ČR, jsou členy Evropské unie. Žádná z velmocí si nedělá starosti s výsledky a tím i následky a důsledky pro Němce prohrané války. Řídily se heslem – kdo seje vítr, sklízí bouři. A s tím se musela smířit nuceně i nenuceně téměř celá německá veřejnost. To jen určitá část Němců se nechce smířit s myšlenkou, že po vině přichází trest. Ono známé heslo „Kdo po mně kamenem, já po něm chlebem“, nenašlo ve světě odezvu dříve ani dnes.

Když sudetští němci ve 30. letech začali podkopávat základy jediného demokratického státu ve střední Evropě – ČSR, věřili ve vítězství své snahy, kterou potom korunovali Mnichovskou dohodou. O ní prohlásila Antje Vollmerová, místopředsedkyně Bundestagu, na půdě Karlovy univerzity v Praze: „Mnichovskou dohodou začala druhá světová válka.“ A proto, že protagonisty této události byli hlavně naši bývalí spoluobčané německé národnosti, kteří stáli po boku německé nacistické hierarchie, nelze se divit, že je stihla zasloužená odplata – odsun. Navrhoval jej již v listopadu 1938 N. Chamberlein, tehdejší ministerský předseda Velké Británie. Nikoliv tedy prezident dr. Edvard Beneš v exilu.

Když Němci prchali z východního Pruska po deseti nebo statisících (dle televizního seriálu dr. Q. Knoppa „Die grosse Flucht – Velký útěk“), dobře věděli proč. Byla jim dostatečně známa zvěrstva, kterých se německá soldateska dopustila,. Jen sudetští Němci se staví do role nepochopených mučedníků, kteří se ničeho, kromě velezrady, na ČSR nedopustili. Vždyť i oni se stali oběťmi. Byli podvedeni a zfanatizováni zrůdnou nacistickou doktrínou. Bohužel na to přišli až po prohrané válce, které se jako nejvěrnější spojenci až do hořkého konce nadšeně zúčastnili. A tak jim doporučuji: Přestaňte konečně s nářky nad svými útrapami při odsunu. Desetitisíce Němců zaplatilo svou daň při bombardování německých měst, nebo při dobývání jejich domovů za druhé světové války, byť byli třeba nevinní. Naplňte smysl česko – německé deklarace, která obsahuje odpuštění i omluvy obou stran a byla ratifikována jak v českém, tak německém parlamentu. Před námi je budoucnost, i když na minulost nesmíme zapomenout. Byla příliš krutá pro obě strany. Jen jedno zůstává neměnné – důsledek je vždy na druhém místě. Na prvním je, byla a bude vždy příčina“..

Tohle byla výzva člena Oblastního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu v Plzni, Evžena Czinnera, odsunutým Němcům, zejména špičkám landsmanšaftu a jejich pomahačům v řadách Čechů. Autor, původem Němec, ztratil otce v německém koncentračním táboře, byl sám nacisty vězněn.
Jeho výše uvedený vzkaz, který vyšel v plzeňském tisku před deseti lety, je platný dodnes.
Josef Sedlák, Plzeň

 

 

České národní listy
 

Naším cílem vždy bylo zničení Československa.

17. 3. 2018

Konrad Henlein, Naším cílem vždy bylo zničení Československa.
Z projevu ve Vídni 4. března 1941

 

Východní marka a Sudety měly po dlouhou dobu společné dějiny a byly spolu spojeny společným utrpením i společnými cíli.* Právě zde, v dunajské kotlině a v Sudetech, povstali první hlasatelé Velkého Německa, právě zde poprvé zapustila své kořeny idea pangermanismu a po válce právě zde znělo hlasitě a jasně volání po anšlusu Rakouska a po Velkém Německu...

Němci ze Sudet se snažili od roku 1918 paralyzovat tlak Čechů. Německá DNSAP, která dělala záslužnou práci a připravovala cestu hnutí sudetských Němců za politické sjednocení, byla však vystavena brutálním potlačovacím metodám, jimiž se české úřady na podzim roku 1933 snažily zlomit politickou vůli sudetských Němců...

Když mě během velkého pronásledování na podzim roku 1933 Vůdce DNSAP vyzval, abych převzal politické vedení sudetského němectva, byl jsem postaven před velkou otázku: Má být národně socialistická strana vedena ilegálně, anebo má hnutí vést boj na přípravu k převedení do vlasti - do velkoněmecké říše - zcela legálně? Pro nás sudetské Němce zbyla pouze volba druhé cesty... Výsledek jejich boje tuto cestu stoprocentně a bezezbytku ospravedlnil. Abychom se vyhnuli zásahům českých úřadů a rozpuštění, museli jsme zpočátku skrývat naši příslušnost k nacionálnímu socialismu. To byla nejtěžší psychická zatěžkávací zkouška, které jsem musel své následovníky vystavit.

Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně a rozrušit jeho vnitřní poměry tak dokonale, že bylo zralé pro likvidaci. To vše se mohlo stát jedině díky tomu, že všichni sudetští Němci se stali nacionálními socialisty.. .

Skutečnost, že německá otázka se stávala stále naléhavější, umožnila přenést ji v jejím plném významu na forum mezinárodního veřejného míněnÍ...
Avšak bez ohledu na vše, co jsme my sudetští Němci dokázali svým vlastním úsilím, nebyli bychom nikdy mohli dosáhnout svého cíle bez pomoci Vůdce. Jeho idea nás inspirovala, jeho síla posilovala i nás, jeho Německo nám dávalo víru ve vítězstvÍ. Historie vynese jednoho dne svůj soud: sudetští Němci vykonali věrně a dobrovolně svou povinnost.

Völkischer Beobachter, 5. března 1941, Der neue Tag, 6. března 1941 ***

K. Henlein ve 30. letech minulého století podváděl nejen nás, naše československé politiky, básněním o loajalitě jeho SdP vůči republice, ale zajel si na prolhanou turu nejednou i do Anglie. A ti mu to neodpustili. Byli to Angličané, kteří již od počártku války navrhovali přesídlení německé menšiny z Československa do Německa. A také se ta stalo.

K. Henlein se bál trestu, za zločiny, kterých se dopustil. Proto spáchal, jako jeho Hitler, sebevraždu. Oba dva tím prokázali svou zbabělost.

 

Opět cítí Německo svou odpovědnost za Evropu?

23. 1. 2018

 

Chce Německo pohltit Českou republiku?

17. 1. 2018

V sobotu dne 13. 1. 2018 se konal seminář na téma Aktuální problematika "sudetoněmeckých" vztahů a role Německa vůči ČR a EU. Seminář se uskutečnil díky laskavosti KSČM v prostorách budovy této politické strany. Akci organizovalo České mírové fórum.

Zúčastnili se zástupci Aliance národních sil, Klubu českého pohraničí, Agentury Exanpro, Československých vojáků v záloze za mír, politické strany Občané 2011, politické strany Bezpečnost Odpovědnost Solidarita a České strany národně socialistické. Přednášel JUDr. O. Tuleškov - České národní listy. Celý seminář nahrával Svobodný vysílač

 

Jiří Drahoš a „sudetoněmecký landsmanšaft“ ?

15. 1. 2018

Co je cílem tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu?
Čtěte pozorně!

16. Hlásíme se k právu sebeurčení jako právu národů a národních skupin určovat si svobodně svůj politický, hospodářský, sociální a kulturní status. O osudu sudetských Němců a jejich území může být totiž rozhodováno jen s jejich výslovným souhlasem.
Z Programu 20. bodu tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, bod 16.

§3 stanov Sudetoněmeckého landsmanšaftu zní takto:
"a) zachovat přes tři miliony sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce vyhnáni ze své vlasti v Čechách, na Moravě a v sudetském Slezsku, a rozptýleni po celém světě, a jejich potomky, jako politické, kulturní a sociální společenství, a hájit jejich záležitosti ve vlasti jakož i na územích, kde nyní žijí;'
b) spolupůsobit za spravedlivé národní a státní uspořádání, ve kterém budou celosvětově zažehnána vyhánění, vraždy národa nebo ,etnické čistky' a diskriminace, a kde bude zaručeno zejména právo na vlast, práva národních skupin a právo na sebeurčení pro všechny národy resp. národní skupiny;
c) prosazovat právní nárok na vlast, její znovuzískání a s tím spojené právo národní skupiny na sebeurčení;
d) hájit právo na navrácení resp. plnohodnotnou náhradu nebo odškodnění za zkonfiskovaný majetek sudetských Němců;
e) pečovat o krajany hospodářsky a sociálně;
f) pečovat o kulturní a myšlenkové dědictví vlasti jako součást německé a evropské kultury, toto podporovat a dále rozvíjet;
g) přispívat k porozumění mezi národy v Evropě na základě pravdy a práva, zejména k nastolení partnerských vztahů mezi Němci a Čechy".

 

Projev P. Nečase v Bavorsku

3. 1. 2018

 

Jsem hrdý sudetský Čech, prohlásil germanista Šonka

3. 1. 2018

 

Vztahy a kontakty mezi exulanty z českých zemí a Horních Uher a Lužickými Srby v 18. století

3. 1. 2018

Stát se učitelem v Sasku. Z přesvědčení. Šárka Blažková

31. 12. 2017

 

Glorifikace Sobotkovy vlády pokračuje

31. 12. 2017

České národní listy

www.ceskenarodnilisty.cz

 

Hermanova lidovecká drzost nezná meze

31. 12. 2017

 

Svaz „vyhnanců“ - od E. Steinbachové k B. Fabritiovi, vše při starém

31. 12. 2017

 

Organizační struktura Svazu vyhnanců (Bund der Vertriebenen, SV/BdV )

31. 12. 2017

 

Slované a germanizace Evropy. Ewa Konečná

30. 12. 2017

https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/26055630_1442580342532149_8960942648880033090_n.jpg?oh=e7dd4a4b93a439162ee05f53822cb342&oe=5AB8A925

 

Ministr Herman zdravil potomky vrahů českých občanů - milí krajané a docent Stratil tvrdil, že má rád Hitlera

27. 12. 2017

 

Srovnání osudů čs. Němců v Československu a Lužických Srbů v Německu, zejména v letech 1918 a 1919

27. 12. 2017

České národní listy

www.ceskenarodnilisty.cz

 

Generalplan Ost a Konečné řešení české otázky

27. 12. 2017

 

Bělobrádek dotaz z 10.11.2017 a odpověď Úřadu vlády ČR z 28.11.2017

19. 12. 2017

 

Bláboly pana premiéra Seehofera o usmíření se sudety Čechy nepřesvědčí

17. 12. 2017

 

Chystá se „nepřátelské převzetí“ České republiky?

13. 12. 2017

 

Koruna Česká a Lužice

8. 12. 2017

https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/24231857_1422986451158205_3090391258927721981_n.png?oh=22b4426f9faf8b6c727890b009cb4060&oe=5A955484

 

Prohlášení OV ČSBS Boskovice k vynětí domku Petra Bezruče v Kostelci na Hané z fondu nemovitých kulturních památek

7. 12. 2017

Jak jsme byli zpraveni z denního tisku a z internetu, Ministerstvo kultury České republiky z nám neznámých důvodů vyňalo domek Petra Bezruče na požádání Krajského hejtmanství Olomouckého kraje z fondu chráněných památek republiky, což může umožnit jeho případnou demolici. Protestujeme proti takovému nakládání s nemovitou stavební památkou upomínající na klasika českého novodobého písemnictví. Naprosto nelze uznat jako důvod zpochybnění významu básníka v současnosti. Je třeba důrazně připomenout, že básník se stal za I. světové války pronásledovaným rakouskými válečnými úřady, byl obviněn z tzv. vlastizrady a souzen rakouskými válečnými soudy.

Tím se Vladimír Vašek píšící pod jménem Petr Bezruč zařadil k prvním českým odbojářům obhajujícím myšlenku české státnosti a samostatnosti. Jeho význam pro českou vlasteneckou tvorbu je zásadní, a navíc vysoce aktuální i v současnosti, kdy stát je zasažen vlnou nepřátelského sudetismu, a kdy Bezručova tvorba symbolicky předjímá odvěký zápas českého národa o samostatnost

 

F.P. Vožický : Kronika světové války 1914-19 - Úvod

7. 12. 2017

https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/24991443_1421772907946226_307300465448865086_n.jpg?oh=8779753bdee0ba7ad7ec98bacd9e4907&oe=5A97D8E0

 

Nacismus zámku Račice opět tabuizován. Tiskový průšvih ČTK

28. 11. 2017

České národní listy

www.ceskenarodnilisty.cz

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13

následující »