Jdi na obsah Jdi na menu
 


CO SLEDUJE RUSKO VE VENEZUELE

O co jde Kremlu? Expert vysvětlil, proč jsou ruští vojáci ve Venezuele

Vyslání ruského vojenského personálu do Venezuely minulý týden vyvolalo ostrou reakci Washingtonu, poukazuje Vladimir Frolov v komentáři pro server Moscow Times. Bývalý ruský diplomat, který momentálně působí jako politický analytik, připomíná, že americký prezident Donald Trump, jeho viceprezident Mike Pence i ministr zahraničí Mike Pompeo vyzvali Moskvu k "odchodu" z Venezuely, ukončení podpory vládě tamního prezidenta Nicoláse Madura a pomoci zajistit pokojné předání moci opozičnímu lídrovi Juanu Guaidóvoi.

Obavy jsou zbytečné

Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton zašel dokonce tak daleko, že Rusku nepokrytě vyhrožoval a varoval ho, že jakýkoliv náznak vojenských operací cizích mocností ve Venezuele i dalších oblastech západní polokoule budou Spojené státy považovat za "hrozbu pro světový mír", uvádí odborník. Dodává, že i zvláštní zmocněnec USA pro Venezuelu Elliot Abrams odsoudil ruskou vojenskou přítomnost v zemi coby "extrémně škodlivou" a pohrozil uvalením dalších sankcí na Moskvu.  Rusko odpovědělo mnohem zdrženlivějším jazykem, byť si neodpustilo jízlivou poznámku na adresu Washingtonu, konstatuje Frolov. Cituje zahraničněpolitického poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, Jurije Ušakova: "Neměli by si dělat starosti o naší přítomnost ve Venezuele, měli by se zaměřit na vlastní stahování ze Sýrie."  Mluvčí ruského ministerstva zahraničí zase vyzvala americké politiky, aby se podívali na mapu a uvědomili si, že ruské území - poloostrov Čukotka - se nachází na západní polokouli a americký kontinent je blízkým sousedem Ruska, připomíná analytik. Soudí, že Washington se zřejmě snaží v případě Venezuely zabránit opakování ruského postupu v Sýrii.

Čtěte také:

Venezuela stojí mezi USA a Ruskem. Rozlouskne to Trump s Putinem? Napětí stoupá, píše španělský list

Válka o Venezuelu? Rusko přímo ohrožuje mír, vypěnil Trumpův poradce Bolton

"Rusko musí pryč". Trump žádá stažení vojáků z Venezuely

"V roce 2015 Moskva rozmístila v Sýrii malé bojové uskupení na podporu prezidenta Bašára Asada, zvrátila poměr sil, vytvořila novou páku pro Rusko a omezila americký manévrovací prostor," píše bývalý diplomat. Vysvětluje, že pokud by se tento scénář opakoval ve Venezuele, americký plán na poklidné svržení Madura skrze mezinárodní uznání Guaidóa by se rychle rozplynul a dramaticky by se zvýšily náklady případné vojenské intervence pod vedením USA na podporu venezuelské opozice.

Obavy Washingtonu jsou podle Frolova zřejmě zbytečné. Přední ruští vojenští velitelé sice hovoří o Sýrii coby šabloně pro "omezené zahraniční vojenské operace" na podporu ruských zájmů, ale Venezuela do tohoto scénáře příliš nezapadá, protože je příliš vzdálená a leží příliš blízko Spojeným státům, míní analytik. Doplňuje, že chybí také jasné vojenské cíle, vyjma zabránění vnějšímu ozbrojenému zásahu.

Ruský postup ve Venezuele spíše připomíná sovětskou strategii pro Nikaraguu v 80. letech, kdy Moskva poskytovala tamní vládě Sandinistů ekonomickou a vojenskou pomoc v boji s protikomunistickými povstalci vyzbrojovanými a podporovanými Spojenými státy, domnívá se Frolov. Za ironii označuje skutečnost, že americkým zmocněncem pro Venezuelu je nyní Elliot Abrams, který tehdy formuloval tehdejší postup Washingtonu v Nikaragui.

Test ruských schopností

Rusko věří, že USA nakonec změní svou strategii "změna režimu skrze Twitter" na dodávky zbraní opozici za účelem svržení Madura, a proto vysílá velmocenský signál Washingtonu, že Spojené státy již nemohou volně vojensky zasahovat všude ve světě, ruským protestům navzdory, nastiňuje odborník. Za symbolický považuje fakt, že Rusko posiluje svou přítomnost ve Venezuele s cílem odradit Spojené státy od možné intervence na dvacetileté výročí bombardování Jugoslávie Severoatlantickou aliancí.

"V Moskvě zakořenilo lamentování, že v roce 1999 bylo Rusko příliš slabé, aby odstrašilo NATO. Kreml je citlivý vůči nepříjemným paralelám, nechce selhat ve Venezuele a v důsledku považuje zemi za důležitý test ruské schopnosti globálně hájit své zájmy a spojence," pokračuje expert. Deklaruje, že Rusko sice nemá žádnou povinnost bránit Venezuelu, ale země je důležitá pro tvrzení Kremlu o návratu Ruska na světovou scénu v pozici velmoci, která tvoří multipolární světový řád a dokáže zpochybňovat americký unilateralismus.     

Moskva také cítí, že Trumpova strategie pro Venezuelu není příliš plánovaná a považuje za důležité zabránit změně režimu v zemi v souladu s hlásaným principem světového řadu založeného na pravidlech, domnívá se ex-diplomat. Skutečnost, že se Rusko angažuje v americkém sousedství, podle něj odráží naděje Kremlu, že bude pro Washington relevantnějším partnerem i v dalších otázkách, především těch týkajících se ruského sousedství.    

Případná "velká dohoda" Ruska s Trumpem by tak vyžadovala konsensus ohledně Venezuely a ačkoliv ten není příliš pravděpodobný v otázkách Blízkého východu a Ukrajiny, vyjednávání s Washingtonem na bázi rovných je samo o sobě důležité, vysvětluje Frolov. Připomíná, že Moskvu příjemně překvapila americká nabídka k dvoustranným rozhovorům o Venezuele a před dvěma týdny souhlasila s jednáním v Římě.

Bouřlivé jednání ukázalo, že obě strany trvají na svém, ale i tak Moskva doufá, že rozhovory budou pokračovat, tvrdí Frolov. Vysvětluje, že Rusko chce hrát pozici prostředníka mezi Madurovou vládou a opozicí a dojednat východisko v podobě nových prezidentských i parlamentních voleb, které bude vypadat jako vnitřní řešení, nikoliv diktát z vnějšku. "To není nepřekonatelná propast," uzavírá expert.

Zdroj: https://eurozpravy.cz/zahranicni/amerika/253679-o-co-jde-kremlu-expert-vysvetlil-proc-jsou-rusti-vojaci-ve-venezuele/