Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ruská Velká Eurasie může změnit svět

2. 1. 2019

Ruská Velká Eurasie může změnit svět

2.1.2019 VSa Trendy

FacebookTwitterEmailPrint

Share

Rusko má velké ambice stát se hlavní geoekonomickou a geopolitickou křižovatkou střední Asie, severní Asie a jihovýchodní Asie.

Komentátor Asia Times Pepe Escobar shrnul svoje poznatky o ruském konceptu „Velké Eurasie“, které mohl poznat na jednom z akademických seminářů v Moskvě.

Velká Eurasie (EAEU) je jedním z dlouhodobých témat ruské zahraničněpolitické diskuze a je také jedním z hlavních návodů pro ruskou zahraniční politiku, míní Escobar. Ruský prezident Vladimir Putin se snaží tento koncept prosadit už od roku 2016, kdy hovořil na Petrohradském ekonomickém fóru o euroasijském partnerství.

Konceptuálně je jádrem Velké Eurasie ruský obrat na východ, do Asie, která bude místem ekonomických i technologických trhů budoucnosti. Jde tedy o symbiózu čínské Nové Hedvábné stezky a ruské Velké Eurasie, i když to neznamená, že Rusko bude zanedbávat své četné vztahy k Evropě.

Mezi ruskými experty na Dálný východ vládne povědomí o tom, že značná část ruské elity je eurocentrická. Po celá tři století bylo Rusko propojeno s Evropou, a to ekonomicky, demograficky i ideologicky. Rusko si od Evropy vypůjčilo vysokou kulturu i vojenskou organizaci, ale nyní podle mínění ruských odborníků nastal čas profitovat z ruského dědictví fúze různých civilizací. Jde o chápání Ruska nejen jako obchodního nebo dopravního koridoru, ale i jako civilizačního mostu.

Podle Escobara je ruské pojetí Velké Eurasie absolutně novátorské, a přitom ho Západ ignoruje. Rusko chce vytvořit nové paradigma nejen v geopolitice a geoekonomice, ale i kulturní a ideologické. A podmínky k tomu uzrávají, Escobar poukazuje na mocenské vakuum v severovýchodní Asii a prioritu Trumpovy administrativy – zadržování Číny. I Japonsko a Jižní Korea se pomalu ale jistě s Ruskem sbližují.

Ruští analytici hovoří v souvislosti s Velkou Eurasií jednak o dědictví Byzance, jednak o dědictví Čingischánovy říše, které Rusko i Čínu spojuje.

Na Západě charakterizují ruský politický systém jako autoritářský či neliberální, ale ruští odborníci jsou toho mínění, píše Escobar, že tržní systém opírající se o vojenskou moc má lepší výsledky než liberální demokracie s jejími krizemi. (Chce se dodat, že toto byl názor, který zastával například generál Pinochet, pozn. red.)

Čína se zase orientuje na západ, a Velká Eurasie a Jedno pásmo, jedna stezka budou fúzovat. Díky zeměpisným podmínkám představuje dopravní koridor přes Kazachstán a Rusko nejlepší cestu západním směrem. Pro měkkou sílu Ruska je zásadní, aby ruský jazyk zůstal lingua franca v Mongolsku, střední Asii i na Kavkaze.

Transsibiřská magistrála je nyní nejvýznamnějším dopravním a komunikačním jádrem Eurasie, dopravní a železniční systémy středoasijských republik jsou na ni napojeny. Tato skutečnost dostane nový rozměr, jakmile dojde k dalšímu propojení prostřednictvím čínské železniční rychlodráhy.

Vedle toho Írán a Turecko pracují na vlastních vztazích s Asií. Írán podepsal dohodu o volném obchodu s Eurasijskou ekonomickou unií a zároveň je velkým hráčem čínského transportního koridoru Sever-Jih, který umožní další integraci mezi Ruskem a Indií.

Po nedávném dosažení dohody mezi pěti pobřežními státy se významným bodem pro obchod ve střední Asii stává Kaspické moře, Rusko a Írán chtějí postavit plynovod až do Indie.

Středoasijský Kazachstán je příkladem toho, že EAEU a Jedno pásmo, jedna stezka jsou komplementární, je totiž členem obojího. Podobně je to i s přístavem Vladivostok, který hraje roli v obou projektech.  A nakonec je tu plán na plné propojení Transsibiřské magistrály a Čínské východní železnice i ruská snaha co nejlépe využít vlastní nerostné zdroje a půdu na Dálném východě.

Jak dále Escobar připomíná, eurasiánství počátku 20. století chápalo Rusko jako unikátní komplex Východu a Západu, což by podle ruských analytiků mělo platit i dnes. Velká Eurasie není koncepcí proti Západu a proti Evropě, zdůrazňují. Počítá s tím, že zahrne významnou část EU. Čína i Rusko vidí svoje projekty v rámci Eurasie jako „společenství“. Ruští i čínští experti trvají na tom, že Velká Eurasie je společným prostorem pro ekonomickou, logistickou a informační spolupráci, mír a bezpečnost od Šanghaje po Lisabon a od Nového Dillí až k Murmansku.

Ovšem koncept Velké Eurasie se teprve tvoří. Jak seminář v Moskvě ukázal, píše Escobar, Rusko má ambici stát se hlavní geoekonomickou a geopolitickou křižovatkou střední Asie, severní Asie a jihovýchodní Asie.

Rusko a Čína se tak stávají nevyhnutelnými partnery. A čínské snahy o vytvoření národních vysoce technologických platforem pochopitelně probouzejí hněv Západu. Navzdory štěkotu démonizace, zadržování, sankcí, a dokonce války se ale karavana eurasijské integrace dál posouvá dopředu, míní v závěru Escobar.


Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.