Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spor o Stalina: Tyran, nebo zachránce Ruska? Jsou milióny obětí mýtem? Proč na jeho památku zaútočil právě trockista Chruščov?

11. 1. 2018

Spor o Stalina: Tyran, nebo zachránce Ruska? Jsou milióny obětí mýtem? Proč na jeho památku zaútočil právě trockista Chruščov? Odvane vítr historie špínu? Budeme znát někdy pravdu? Je to i část našich dějin

 

Andrej Fursov reprezentuje pohled okruhu intelektuálů, kteří vžitý názor o tyranii a patologické touze po moci legendárního sovětského vůdce považují jen za uměle udržované mýty – a pomáhá nám tak částečně porozumět davům jeho obhájců

 

Jednou Stalin řekl, že po jeho smrti na jeho hrob nanesou mnoho špíny, ale vítr historie ji odvane. Všechno skutečně proběhlo tak, jak předpokládal. Není to tak dávno, co jeden z hlavních „stachanovců terorismu“ z třicátých let, N. S. Chruščov, (na jehož žádost o zvýšení kvót poprav Stalin napsal: „Uklidni se, ty hlupáku“) začal na Stalina kydat hnůj. Chruščov v tom nebyl první: systematické špinění Stalina, byť proložené skutečnou kritikou, začal Trockij. Ovšem v případě bývalého trockisty Chruščova, který nevynikal chytrostí, zůstala jen ta špína…

Mezitím se k Chruščovovi připojili různí „špinavci“ z řad „šedesátníků“, no a o disidentech, kteří „zpívali podle cizích not a vezli se na cizích vlnách“ lze říci jediné: byli součástí západní protisovětské propagandy

Perestrojka znamenala novou etapu v hanobení Stalina. Stalin však nebyl hlavním cílem, nýbrž sovětský socialismus, sovětský systém, sovětské dějiny a za nimi ruská historie jako celek. Zrodil se jeden z běsů perestrojky.

Perestrojka rozvrátila nejen Sovětský svaz, ale nakonec i celé paradigma tisícileté ruské historie. A skutečnost, že za hlavní postavu rozvratu byl vybrán právě Stalin, opět demonstruje roli tohoto člověka-fenoménu, a to nejen v sovětské, ale také v ruské historii: stalinismus se mimo jiné stal aktivní velmocenskou formou přežití Ruska ve dvacátém století, v podmínkách nepřátelského prostředí zaměřeného na „konečné řešení ruské otázky“ – Hitler v tomto ohledu není jediný, jen ve svých plebejských manýrách nejhlasitěji křičel, ale ve skutečnosti pouze zopakoval to, čemu se naučil od Anglosasů.

Lstí a klamem

Jak jinak než klamem lze nazvat to, co „kovaní antistalinisté“ předkládají jako „argumentaci.“ Jedná se o zploštělé emoce na hraně hysterie v duchu amatérského klubu ozývajícího se výkřiky „noční můra“, „hrůza“, „hanba“, které velmi připomínají vytí šakala Tabaki z Kiplingovy knihy džunglí. Emoce bez jakýchkoliv faktů a čísel. Nebo manipulace s fantastickými čísly obětí „stalinistických represí“, „desítky a desítky miliónů“ (proč ne stovky?).

Pokud se na něco odkazují, pak na „Souostroví Gulag“ od Solženicyna. Ale Solženicyn byl mistr legendy a vykonstruovaných důkazů. Nikterak v Souostroví nepředstíral matematickou přesnost; navíc se vyjadřoval takovým způsobem, že jeho práce je spíše impresionistické povahy.

V posledním čtvrtstoletí na základě historických dat (archivy jsou otevřené) jak ruští, tak i západní (zejména američtí) badatelé, z nichž většina není zatížena sympatiemi ke Stalinovi, k SSSR, nebo k Rusku, odhadují skutečný počet lidí postižených represemi v letech 1922 - 53 na čísla, která nemají nic společného s milióny, dokonce ani s jedním miliónem. (Mimochodem, ačkoliv „stalinská éra“ oficiálně začala v roce 1929, ve skutečnosti lze teprve od roku 1939 mluvit o Stalinově úplné kontrole nad „stranou a vládou“, a to i zde existovaly rezervy.)

V posledních letech se objevily dobře zdokumentované studie ukazující skutečný mechanismus „represí třicátých let“, které v masivním měřítku rozpoutala „stará garda“ a „regionální baroni“, jako byl Chruščov a Ejche, a to v reakci na Stalinův návrh pluralitních voleb. Zlomit odpor „staré gardy“ vůdce nemohl, ale cílený (nikoliv masový) úder na jejich štáb provedl.

Nechme stranou boj s reálným spiknutím, v němž proti Stalinovi stáli globalisté Kominterny, stejně jako Trockij, který věřil, že Stalin zradil světovou revoluci, atd. Reálný obraz „represí třicátých let“ je tedy mnohem komplikovanější, než jak se ho snaží představit hanobitelé Stalina; jedná se o vícevrstvý a vícevektorový proces završení občanské války, v němž samotný „Stalinův segment“ ani zdaleka nezaujímá převládající část.

Čtěte ZDE: Srpen 1968 viděný z druhé strany: Brežněv váhal, Ulbricht, Gomulka i Živkov tlačili na invazi. USA zavěsily pod letadla jaderné bomby. Grečko: Zasáhneme, i kdyby to mělo vést ke třetí světové válce

 

Zaskočený Hitlerem?  . . . . . . . . . . .

 

Tyran, nebo zachránce Ruska? Jsou milióny obětí mýtem ... - Protiproud

www.protiproud.cz