Jdi na obsah Jdi na menu
 


Utajená historická fakta, 2. část: Teror bolševické revoluce a genocida sovětských národů

12. 1. 2018

Utajená historická fakta, 2. část: Teror bolševické revoluce a genocida sovětských národů. Světovládné ambice iluminátů – sionistických elit. Kdo má zájem, abychom neznali pravdu?

 

David Vorovka ve druhém díle své analýzy bolševické revoluce přináší další „neznámá“, přesně zdokumentovaná fakta, která nelze odbýt primitivní nálepkou antisemitismu

 

Budiž na začátku jasně řečeno:

Je třeba rozlišovat mezi Židy jako takovými a sionisty. Židé obecně nemají pochopitelně s akcemi, o nichž bude řeč, nic společného a většinou ani netuší nic o pozadí těchto světodějných událostí. Sionismus, který se zúženě interpretuje jako láska k Izraeli, však představuje rozhodně starší předizraelskou agendu, směřující ke světové dominanci, kde vznik Izraele tvoří jen jeden z kroků k ní (např. Jeruzalém má být hlavní světové středisko). Tyto sionistické elity, stojící nejen za komunistickým hnutím, dodnes ovládají banky a média, jak je ostatně známo.

 

Genocida ruského a ukrajinského národa

Jeden z velkých cílů bolševiků spočíval v uzurpaci veškerého bohatství ruské říše. To byl důvod, proč Lenin vyhlašoval, že kriminálníci se mají stát spojenci komunismu. (10) Tyto živly vzaly Leninovo heslo „pleňte, co bylo vypleněno!“ vážně. Jakmile došlo k násilnému zabrání celých majetků, bolševici zkonfiskovali tyto kořisti a zabíjeli bandity na místě. Zatím si špičky komunistického hnutí zabraly nejhonosnější rezidence. Lenin si vybral sídlo velkoknížete Alexandrova v Gorkém a všichni okolní obyvatelé byli donuceni se odstěhovat kvůli ubytování početných vůdcových ochránců.

Záhy po převzetí moci začali bolševici uplatňovat svůj represivní program, který po letech vyústil v genocidu ruského a ukrajinského národa. Celá buržoazie měla být vymýcena. Pouze svévole rozhodovala o tom, kdo patří k buržoazii. Lenin zastával, že děti mají být svědky vraždění svých rodičů. Četní intelektuálové rychle pochopili pravou podstatu tohoto „komunismu“ a nazývali ho židobolševismem. Došlo jim, že majetek a veškeré bohatství národa přešlo do rukou této samozvané třídy. Pochopitelně perzekuce nositelů těchto postojů na sebe nenechaly dlouho čekat.

New York Times v té době píše: „Zdá se, jako by bolševická revoluce v Rusku byla obrovskou finanční operací, jejímž cílem je převést enormní sumy peněz z ruských bank do evropských a amerických.“ V dubnu 1919 George Pitter-Wilson prohlásil v londýnském Globu: „Cíl bolševismu je získat kompletní moc na nežidovských územích, aby žádné bohatství nezůstalo v rukou ne - Židů.“

 

Komunistický stát: dokonalá forma otrokářství

 „Silný židovský element ve vedení ruských bolševiků a jejich režimu vedl na mnoha místech v Rusku k rozšířenému přesvědčení, že bolševismus bylo převážně židovské hnutí.“, píše ještě v roce 1944 Nordisk Familjebok. Dlouho vytčené cíle komunismu jakožto jednoho z prostředků na ovládnutí světa, deklarované v zednářských lóžích a B´nai B´rith se staly skutečností. Komunistický stát představoval dokonalou formu otrokářství, jehož legitimita se odvozovala od šálivých hesel o zájmech dělnické třídy. Všimněme si, že i po připravených pádech těchto režimů v letech 1989/90 došlo k přesunu dalších bohatství států RVHP do spřízněných západních bank a průmyslových skupin.

23. července 1919 odešla zpráva Scotland Yardu americkému státnímu sekretáři, že disponují dostatkem důkazů, že bolševismus je mezinárodním hnutím kontrolovaným Židy. Israel Shahak v Jewish History, Jewish Religion: The Weight of Three Thousand Years (Londýn, 1994) uvádí: „Příklady radikálních, socialistických a komunistických stran dokazují židovský šovinismus a rasismus, který provází tyto strany kvůli židovským zájmům a objevují se v Izraeli, v rámci diskriminace ne - Židů.“

 

Antikomunismus je antisemitismem

Lapidárně to bylo vyjádřeno ve francouzských židovských novinách: „Judaismus je otcem marxismu a leninismu.“ A americký Jewish Voice provolává v červenci 1941 (str. 23): „Antikomunismus je antisemitismem!“ To samé zastávala i Anti-Defamation League.

První komunistická vláda se skládala ze 17 členů, z nichž 11 bylo hebrejského původu a dva z poloviny. Prvním předsedou Ústředního výkonného výboru byl svobodozednář Leon Kameněv (Leiba Rosenfeld). Brzy ho vystřídal Jakov Sverdlov (Yankel Aaron Solomon). Dokonce i předsedy jiných stran ještě před „volbami“ bezprostředně po převratu byli Židé. V Petrohradě starostoval Schreider. Kontrolovali také tisk. V čele významných novin Izvestija stanuli Jurij Steklov (Nachamkis), Ziperovič, Goldenberg a další. Časopis Komunist řídil Vilhelm Knorin, Znamju trudu zase Karl Lander, Levin a Davidson. Sionisté si odpočátku uvědomovali klíčové postavení médií a propagandy v ovládání veřejnosti a nijak se tím netajili. To platí dodnes.

Vedoucí roli získali i v milici a represivních orgánech (Mojsej Charitonov). Polský Žid Jakub Hanecky (Fürstenberg) se stal šéfem ruské Národní banky. Georgij Čičerin (Ornacky), syn Meierdorfové, se stal komisařem pro zahraniční věci.

pp

Čtěte ZDE: Mýty a pravda o bolševickém převratu: Kdo ho financoval? Řídil se astrologickými výpočty? Kdo zadal Marxovi Komunistický manifest? Znát souvislosti a nebát se o nich mluvit! A jedno pozoruhodné video...

 

 

Bolševický režim jako pokus o inkarnaci Antikrista?  . . . . . . . . .

 

 

Utajená historická fakta, 2. část: Teror bolševické revoluce ... - Protiproud

www.protiproud.cz