Jdi na obsah Jdi na menu
 


VNITŘNÍ PREDIKTOR SSSR. Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky

12. 1. 2018

Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky (alternativní principy globalizace)

Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky (alternativní principy globalizace)

30.3.2016

 

VNITŘNÍ PREDIKTOR SSSR

 

 

Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky

 

Alternativní principy globalizace

 

 

Petrohrad

2002

© Publikované materiály jsou vlastnictvím Ruské kultury a proto vůči nim nikdo nemůže uplatňovat autorská práva. V případě, že si nějaká právnická nebo fyzická osoba zákonem stanoveným způsobem tato autorská práva přivlastní, pocítí odplatu za tuto krádež v podobě velmi nepříjemné „mystiky“ přesahující hranice právní vědy. Nicméně každý, kdo bude chtít, má plné právo na základě svého vlastního chápání veřejného prospěchu kopírovat a vydávat tyto materiály jak v plném rozsahu, tak i v podobě jejich částečných citací a to včetně pro komerční účely, všemi jemu dostupnými prostředky. Každý, kdo tyto materiály použije v podobě jejich částečných citací, úryvků nebo odkazů ponese osobní odpovědnost, pokud to povede ke změně jejich smyslového kontextu, tedy k překroucení jejich celkového smyslu, a vystaví se tak možnosti střetnout se s „mystickou“ odplatou přesahující hranice právní vědy.

 

 

 

Ford a Stalin - o tom jak žít lidsky.doc (1,8 MB)


Ford a Stalin - o tom jak žít lidsky.epub (701,4 kB)


Ford a Stalin - o tom jak žít lidsky.mobi (782,6 kB)


Ford a Stalin - o tom jak žít lidsky.odt (527,3 kB)


Ford a Stalin - o tom jak žít lidsky.pdf (1,7 MB)

 

Obsah

1. Globalizace jako prostředek globalizace

2. Henry Ford a industrializace v SSSR

3. Marxismus o „fordismu“

4. Agitace za co? Za kapitalismus nebo za socialismus?

   4.1. Humanismus v životě a ve slovech

   4.2. V čem je záruka zkázy?

     Odbočení od tématu 1: O systémově závažných chybách

     Odbočení od tématu 2: Axiomatika současné ekonomické vědy

4.3. Fordismus – první příchod bolševismu do Ameriky

   Odbočení od tématu 3: Objektivní práva a subjektivní zákony

   Odbočení od tématu 4: Mravně-etické důsledky proburžoazních reforem v Rusku

4.4. Etika bolševismu: svědomitá práce na blaho pracujících

   Odbočení od tématu 5. Bezprostředně produktivní práce a práce pomocná; řídící práce a mzda

   Odbočení od tématu 6: politická ekonomie industriální civilizace

4.5. Plánované hospodářství bolševiků – hospodářství socialistické

   Odbočení od tématu 7: Post-stalinský SSSR byl antisocialistický stát

5. Důsledky „fordizmu“ jako amerického pokusu o bolševismus ve 20. století

6. Smysl a důsledky stalinského bolševismu

   6.1. Konkrétnost významů terminologie – klíč k chápání epochy

   6.2. O pozadí revoluce roku 1917

   6.3. Nový kurs „světového zákulisí“: socialismus v jedné samostatné zemi

   6.4. Nepřipravenost Rusku k socialismu a její důsledky

   6.5. „Socialistický realismus“ jako prostředek překonání moci marxismu

   6.6. „Světové zákulisí“ a sovětský bolševismus v druhé světové válce 20. století

   6.7 Obrana budoucnosti před “světovým zákulisím“

   6.8. Odkaz J.V.Stalina budoucím generacím bolševiků

       6.8.1. Zřeknout se marxismu

       6.8.2. Překonat ateizmus

       6.8.3. Vyřešit problémy

7. Perspektivy bolševismu

Přílohy

    1. Biblická doktrína zavedení otrokářství v globálním měřítku

    2. Rozhovor s Josephem E. Stiglitzem

 

Předmluva

V této práci bude řeč o pohledech na ekonomiku a život společnosti dvou velmi, jak je zvykem hodnotit, navzájem vzdálených lidí:

Henryho Forda I., zakladatele a CEO „Ford Motors“, jedné ze světově nejmocnějších korporací automobilového průmyslu; a Josifa Vissarionoviče Stalina, politika, sociologa a ekonoma, jehož chápání světa a vůle se projevily ve zformování a rozkvětu Svazu sovětských socialistických republik – „supervelmoci č. 2“ 20. století, státu-superkoncernu.

Navzdory tomu, co lze připustit na základě všeho, co nás učili ve škole o boji „kapitalismu“ a „socialismu“, pohled na běžný život společnosti mají tito dva lidé v podstatě stejný. Rozdíl je jen v tom, že H. Ford se zaměřuje především na mikroekonomickou úroveň a vztahy lidí jako zaměstnanců jednoho podniku, vyhýbá se rozboru otázek organizace makroekonomiky a budování státních institutů, a J. V. Stalin se soustřeďuje na problémy rozvoje politické ekonomiky jako vědy, přeměny kultury a organizace makroekonomiky jako státního superkoncernu, a přenechává mikroekonomické otázky svobodné tvořivosti samotné společnosti.

Tak se v podstatě navzájem doplňovali, odkrývajíce stejným způsobem cestu k jednotě národů Ruska a Ameriky, a také ostatního světa v celé jeho kultuře, vyjadřující morálku a etiku poctivého člověka, člověka tvůrce.

Nicméně jejich současníci a potomci si je nepřáli pochopit. A za to nepřání pochopit svět zaplatil druhou světovou válkou 20. století, za ní následující „studenou válkou“ mezi NATO a SSSR, a také nyní probíhající zvrácenou, „globalizací“.

I když jsou v této práci nevyhnutelnou měrou uváděny citáty z vystoupení H. Forda a J. Stalina v tisku, jsou to však jen citáty. Je nutné studovat jejich odkaz nikoliv z ukázek, ale v jejich pracech, abychom měli ucelenou představu o tom, kdo z nich zejména v čem měl pravdu, a také v čem se mýlil.

Pochopíme-li, rozvineme a budeme v životě následovat odkaz H. Forda a J. Stalina, potom historická perspektiva všech národů získá novou, vyšší kvalitu…

 

 

Stalin : Leva-Net

leva-net.webnode.cz