Jdi na obsah Jdi na menu
 


Je práce na hovno matkou pokroku?

3. 7. 2018

Jsou ještě dělníci? Tvoří pokrokovou třídu? Platí, co o nich řekl Marx? Snažíme se odpovědět na tyto a podobné otázky, ale velmi často zůstáváme u subjektivních dohadů, bez jakékoli snahy objektivizovat náš názor jinak, než jednotlivými příklady, případně dílčími statistikami, limitovanými sociálními výzkumy a podobně. Zapomínáme na dialektické, vědecké postupy, na hledání správné metodologie nutné k zodpovězení otázek, které jsou velmi komplikované, a není možné na ně odpovídat empiricky. Následující text se snaží být příspěvkem k diskusi o práci, o její minulosti, současnosti i budoucnosti. Není to kompletní studie, ale spíše esej upozorňující na některé důležité aspekty, které je třeba brát v úvahu, pokud hodnotíme současný svět, snažíme predikovat, co by se mohlo stát, nebo vytváříme strategie pro budoucnost.

Práce není, co bývala

Práce není konstantním pojmem jako třeba matka, půda nebo slunce. Jeho význam se měnil, mění a v prehistorických jazycích patrně neexistoval, i když lidé pracovali. Aristoteles ve 4. stol. před n. l. o práci říkal, že je to činnost pro hloupé a chudé, že člověk, který musí fyzicky pracovat, je otrok, a to i tehdy, byl-li nějakým způsobem za odvedenou práci odměňován. Bohatí lidé se mají vzdělávat a produkovat myšlenky, umění, vědy, řídit společnost. O 800 let později sv. Augustin deklaroval, že Adam byl za svůj smrtelný hřích potrestán prací. Musel pracovat 930 let a následně všichni jeho potomci. Pobyt na zemi je tedy doprovázen bolestí (podobně jako v antickém starověku), vyplývají z úmorné práce a mizerného života. Pojetí práce se změnilo v době krystalizování kapitalistických výrobních vztahů, v době krize feudalismu a bylo formulováno Martinem Lutherem v 16. století. Tento obdivovatel Jana Husa říká, že obraz boha se nachází v práci, že každodenní tvrdá práce člověka přibližuje bohu. Pokud lidé tvrdě pracují, mají se lépe a tím postupně realizují království boží na zemi, zjednodušeně řečeno. Také říká, že každý člověk má jiné schopnosti a měl by tedy pracovat podle toho, k čemu se hodí. A dokonce, že bohu je milejší pracovitý farmář, než líný mnich.

V 19. století přicházejí Marx a Engels a mění tisícileté pojetí práce. Říkají, že :  . . . . . . . . .