Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koho Zeman vyznamenal

3. 11. 2018

 

Zdroj - Parlamentní listy - Aréna

Co oni považují za pozitivní, je ale pro většinu společnosti negativní... Petr Žantovský je v údivu nad tím, co se chystá činit „výbor pro pravdu“

3. 11. 2018 10:17

TÝDEN V MÉDIÍCH Naše média si dokážou vybrat vždy jenom jeden, dva z kontextu vytržené příklady, na nichž dokazují, jak je prezident Miloš Zeman jednostranný a špatný. Proto by Petr Žantovský doporučil všem těm, kdo ho chtějí v souvislosti se státními vyznamenáními kritizovat, ať nahlédnou do Wikipedie a připomenou si, kdo dostal metály od předchozích prezidentů. Mediální analytik se hrozí toho, že po vzoru Chovancova ministerstva pravdy vzniká poslanecká platforma, která si klade za cíl uvádět informace na pravou míru. Pikantní je, že lidem vtloukat do hlavy, co pravda je a co není, se chystají členové miniaturních klubů TOP 09 a STAN, kteří prošli do Sněmovny s pořádně odřenými zády a jimž tedy voliči evidentně důvěřovali nejméně.

Článkem historika Radka Schovánka „Slepý hledáček Státní bezpečnosti, svazek na Trumpa neexistoval“, který vyšel ve středu na webu Echo24, začíná pravidelný týdenní přehled mediálních zajímavostí. „Je to reakce na článek v časopise Respekt, kde se velmi bombasticky oznamuje světu, že byl Donald Trump v hledáčku StB. A Respekt se snaží vsugerovat čtenářům myšlenku, že Donald Trump včetně své tehdejší manželky Ivany Zelníčkové byli v nějakém kontextu spojeni s StB, tím, že tedy byli sledováni, nebo byli kontaktováni, nebo že měli nějaké svazky a tak dále. Z článku v Respektu by měl čtenář nabýt dojmu, že Trump je v podstatě podezřelá osoba už i v tom českém kontextu, nejen v tom, že je tedy nepřítel celého světa a ošklivec, který nám kazí Spojené státy a odkaz svatého Baracka Obamy, takže už i v našem prostředí se projevoval,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Na článek Respektu se velice důkladně zaměřil historik a dokumentarista Radek Schovánek. „Pan Schovánek, protože pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů, má samozřejmě k dispozici veškeré objektivní materiály, které se dají k té věci dohledat. A tak porovnal ten nesmysl, který vyšel v Respektu se skutečností. Tedy se svazky, které se daly najít v různých archívech Státní bezpečnosti a k nimž má on jako historik přístup. Pokud jsem správně rozuměl jeho článku z Echa24, tak tam vypisuje, což já nebudu všechno opakovat, protože si to každý může přečíst sám, asi tak pětadvacet chyb, kterých se Respekt dopustil. A to věcných chyb, velmi zásadních, které mohly být vedeny čistě neznalostí té problematiky,“ upozorňuje mediální analytik.

Historik došel k závěru, že to, co nám podsouvá Respekt, je nesmysl

„Představa, kterou vytváří autoři článku v Respektu, že byl Donald Trump rozpracováván StB a přitom na něj tato služba podle dostupných informací nikdy nevedla svazek, je zcela nesmyslná,“ píše například historik Radek Schovánek. „Samozřejmě na každého, kdo byl rozpracován, existoval nějaký svazek. Ten měl nějaký průběh, nějaké přesuny mezi jednotlivými pracovišti, to popisuje Schovánek ve svém článku velice přesně a dochází k závěru, že to, co nám podsouvá Respekt, je nesmysl. Třeba jako věta z úvodu, že Státní bezpečnost měla o Trumpa zájem, vedla spis, jímž jeho jméno prochází. K tomu Suchánek podotýká, že to je celkem úsměvná věta, protože svazky Státní bezpečnosti prochází doslova miliony jmen a z faktu, že se jméno nějaké osoby vyskytne v cizím svazku, nelze vyvodit vůbec nic. K tomu jen dodám, že úplně stejně podezřelý by byl skoro každý občan tehdejšího Československa, protože každý měl nějaké známosti, ocitl se v různých situacích. Na každého mohl být někde veden nějaký svazek, ale ne na každého svazek opravdu veden byl,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Proto považuje článek v Respektu jenom za takový výstřel do neznáma, který je provázen takovými detailními nesmysly, že si autoři článku pletou první odbor StB s první správou SNB, na což Radek Schovánek rovněž upozornil. „Prostě o té věci nevědí vůbec nic. Jenom vyfabrikovali jakýsi pamflet na amerického prezidenta a jak Schovánek píše – cituji ho – ‚Nejdůležitějším problémem je skutečnost, že autoři vůbec nedokážou interpretovat nalezené dokumenty. Neexistence svazku vedeného na Donalda Trumpa a předání svazku jeho manželce nelegální rozvědce nevedlo k intenzívnějšímu rozpracování, ale naopak k jeho utlumení.‘ A uzavírá to konstatováním, že Donald Trump neprochází evidencí Státní bezpečnosti, čímž ho jako by vyviňuje z toho naprosto nepodloženého obvinění,“ poukazuje mediální odborník.

Trump je ze stejné množiny nenáviděných jako Zeman a Babiš

Týdeník Zdeňka Bakaly ho však článkem na toto téma ani trochu nepřekvapil. „Proč se zabývá Respekt osobou Donalda Trumpa, si asi nemusíme vykládat dlouho. Je to prostě osoba z určité množiny nenáviděných, do níž úplně stejně patří Putin, Zeman, Okamura, Babiš, aktuálně do ní určitě přibyli někteří čerstvě vyznamenaní ve Vladislavském sále. K  tomu se za chvíli také dostanu. Zkrátka a dobře Respekt se zachoval nyní nejenom jako bulvár – jako bulvární týdeník si počíná už dlouhou dobu, jeho práce s fakty je velice povrchní a trivializující – ale zároveň se zachoval jako šiřitel fake news. Takže když tady čas od času obnažuji nové konspirátory a dezinformátory, tak konstatuji nad touhle fundovanou analýzou, že Respekt je konspirační a dezinformační týdeník,“ poznamenává Petr Žantovský.   

Ve čtvrtek si na Novinkách přečetl článek redaktorky Práva Karolíny Brodníčkové, který vyšel pod titulkem „Poslanci se šikují na obranu Unie. Nejsme eurohujeři, tvrdí“ a dozvíme se z něj, že v Poslanecké sněmovně vznikla nová neformální Evropská platforma. „Tahle informace je čistě zpravodajská, nemá žádný názorový kontext, ale zpráva sama o sobě je docela zábavná. Říká nám totiž, že ta Evropská platforma sdružuje poslance a politiky ze sněmovních stran kromě SPD a komunistů a jejím cílem je prezentovat voličům Evropskou unii v dobrém světle a vyvracet fámy, které se o ní v médiích šíří. Tak už jsme zase u těch fám, u těch fake news, u těch dezinformací a tak dále,“ kroutí nevěřícně hlavou mediální analytik.

Pekarová Adamová z pidiklubu bude informace uvádět na pravou míru

Evidentně strážcům pravdy nestačí, že už na Ministerstvu vnitra od časů Milana Chovance funguje Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. „Tak teď už na to máme dokonce i poslaneckou platformu, která nás má informovat o tom, co je pravda, co není pravda, a hodnotit to pro nás. Tak to jenom abychom věděli, že máme o toto dokonale postaráno po všech stránkách. A je dobré se podívat na to, kdo v té platformě je, a hned tak asi chápeme, o co půjde. Iniciátorkou je údajně paní Pekarová Adamová z TOP 09, pak tam vidíme jména jako Marek Výborný z KDU-ČSL, Vít Rakušan ze STAN, Helena Langšádlová z TOP 09, Jan Farský ze STAN. Kromě jednoho či dvou sociálních demokratů se jedná v podstatě o opoziční iniciativu,“ říká pro PalamentníListy.cz Petr Žantovský.

Markéta Pekarová Adamová ze sedmičlenného poslaneckého klubu TOP 09 v článku tvrdí: „Ve chvíli, kdy se objeví nějaký hoax, který je často šířen i médii, se ozveme a uvedeme informace na pravou míru“. „To znamená to, že Pekarová Adamová a její výbor pro pravdu, abych to tak neformálně nazval, asi zná pravdu, asi ví, co je pravda, co není pravda, co pravá míra, co levá míra nebo prostřední nebo jaká míra. Chtějí uvádět dezinformace na pravou míru, což je opravdu velice interesantní ambice. Zejména když zároveň říká, že platforma nemá sdružovat samé tzv. eurohujery. Vzpomeňme, že autorem tohoto krásného a přesného označení byl bývalý ministr financí a někdejší poslanec Vlastimil Tlustý,“ připomíná mediální odborník, kdo poprvé trefně charakterizoval ty, kdož se za všech okolností hlásí ke všemu, co vzejde z Bruselu.

To, co platforma považuje za pozitivní, bude pro společnost negativní

 „Budeme komentovat i záležitosti, které vzbuzují ve společnosti negace. Ale všichni považujeme členství v Unii za přínos a v tomto smyslu chceme komentáře vést,“ nechal se slyšet i sociální demokrat Ondřej Veselý, člen platformy. „Když bude mít tedy společnost negativní postoj, tak tahle poslanecká platforma nás povede za ručičku, abychom od svých negací přestoupili k pozitivům a byli tedy pozitivní. Ale slovo pozitivní se většinou používá v medicíně, že má pacient pozitivní výsledky nebo pozitivní testy na něco. To nebývá zpravidla dobrá zpráva. Já se obávám, že tato zpráva je přesně z této kategorie. Jestliže se tady někdo snaží – paní Pekarová Adamová & company – léčit nepravdy ve veřejném prostoru, tak já se trošinku obávám, že to, co oni považují za pozitivní, je pro celou zbylou společnost negativní. Tak to vidím já,“ konstatuje Petr Žantovský.

Za tento týden se samozřejmě nemůže vyhnout otázce oslavy, která ke stému výročí vzniku Československa proběhla na Pražském hradě. „Narazil jsem na asi nejpitomější komentář z celého toho proudu – řekl bych – exkrementů, které byly zase hozeny na hlavu pana prezidenta Zemana v souvislosti s tou oslavou a jeho výběrem na státní vyznamenání. Musím předeslat, že jsem drobně v kolizi zájmů, protože jsem to vyznamenání dostal loni, a proto to hlásím dopředu. Ale to mi nebrání v tom vidět tu věc realisticky a podívat se na ni ze všech možných stran na rozdíl od jakéhosi Štěpána Maláta, který se vyžvanil na serveru Forum24 a prezidenta označoval všemi možnými epitety. Nebudu je opakovat, slyšeli jsme je všechny stokrát a je to už nuda,“ hodnotí mediální analytik stereotypní výlevy prezidentových odpůrců.

Havel vyznamenal Šabatovou, Šiklovou, Štětinu i Šimona Pánka

Toho, kdo projevuje tak permanentní a emocionálně podloženou nenávist vůči hlavě státu, nepovažuje za novináře, ale nějakého zájmového propagandistu. „Rozhodně by novinář měl psát fakta, a nikoli nějaké negativní emoce. Ale to je věc pana Maláta, kterého neznám a ani poznat nemíním, nemám na tom žádný zájem. Ale protože nakopává Zemana za ta vyznamenání, cituji ho: ‚Dál je bude rozdávat svým fanouškům, bolševikům a estébákům. Protože většina úctyhodných osobností by si medaili, stejně jako dosud, od něj nepřevzala‘. Nuže já jsem si tedy dal tu práci a podíval se na vyznamenané osobnosti nejen v Zemanově éře, ale i v Havlově a Klausově. A když se vyčítá Zemanovi, že odměňuje metály své kamarády bez toho, aniž by prošli jakousi zkouškou dějinami a zásluhami, tak bych odříkal pár jmen, která už mnozí zapomněli, a proto stojí za to je připomenout,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Mezi vyznamenanými Václavem Havlem nachází vedle Marty Kubišové či Věry Čáslavské jméno Rudolf Battěk. „Pro toho, kdo si to nepamatuje, to byl jeden z disidentů a kamarád Václava Havla, Otta Bednářová – tentýž případ, Chramostová, Alfréd Kocáb – otec Michaela Kocába, Havlova kamaráda. Také Jiří Kuběna, básník, s nímž Havel založil skupinu Šestatřicátníci už někdy počátkem padesátých let, Havlův celoživotní kamarád. Dana Němcová – kamarádka z disentu. Jiřina Šiklová, ale také Smoljak, Svěrák, normalizační umělci, což se vyčítá Zemanovi, že takové oceňuje. Petra Procházková a Štětina, stávající europoslanec. Za co to asi dostali? No to je věc pana Havla, jenom konstatuji, že se to stalo. A mohl bych pokračovat: Anna Šabatová, Šimon Pánek, Pavel Landovský, Ladislav Lis, Lubomír Dobrovský, všechno Havlovi kamarádi. A z těch umělců minulé doby je při vší úctě třeba vedle Smoljaků a Svěráků připomenout ještě Stellu Zázvorkovou,“ míní mediální odborník.

Klaus za oceněné dramaticky kritizován nebyl, to se stalo až Zemanovi

A obrací pozornost k těm, které vyznamenal Václav Klaus. „Z velké části se samozřejmě jednalo o lidi, k nimž měl Václav Klaus osobní vztah a bez ohledu na to, jestli byli veřejně činní v minulých nebo jakých letech, tak je ten seznam opravdu velice pestrý. Na jednu stranu je lemován lidmi z oficiální kultury, jako byl Jiří Kodet, Otakar Vávra, Jana Brejchová, Iva Janžurová, Jiřina Jirásková, Václav Hudeček, Karel Gott, Eva Pilarová, ale na druhou stranu tam vidíme také třeba Milana Knížáka, který rozhodně nepatřil k normalizačním umělcům. Čili i u Václava Klause, i když on byl asi nejstřídmější v počtu oceňovaných, tak tam vidíme to kritérium – řekl bych – velmi otevřené na všechny možné strany. I on oceňoval řadu lidí z oblasti mimo oficiální proud a nikdy za to, pokud vím, nebyl dramaticky kritizován. To se stalo až teď Zemanovi,“ zdůrazňuje Petr Žantovský, že na nynější hlavu státu je kritikům každá hůl dobrá.

A tak se podíval na Zemanem vyznamenané. „ Jiří Suchý, nuže, kdo by to chtěl zpochybni? Erazim Kohák, Václav Bělohradský, oba levicoví filozofové, Zemanovu myšlení jsou asi bližší, než by byli Klausovu, ale nelze o nich diskutovat. Z oficiální kultury tu máme Jiřinu Bohdalovou, Jiřího Krampola, Daniela Hůlku, Filipa Renče, Zdeňka Trošku, také paní Šafránkovou, Václava Neckáře, Hanu Hegerovou. Ale jsou tam i lidé, o nichž se rozhodně nedá říci, že jsou to Zemanovi ctitelé. Platí to o Kamile Moučkové, která proti němu vystupuje velice radikálně a velice kriticky, přesto metál dostala. Asi za to, že v určitém okamžiku svého života vykonala něco zajímavého, něco důležitého. Stejně tak metál dostal Miroslav Zikmund, slavný cestovatel. In memoriam Karel Kryl a také Pavel Wonka, o němž víme, že zemřel následkem estébáckého působení a hladovky, kterou držel jako politický vězeň,“ jmenuje mediální analytik některé oceněné nynější hlavou státu.

Před kritikou Zemana je dobré projít alespoň triviální informační zdroj

Medaili Za zásluhy obdržel v roce 2015 od stávajícího prezidenta i Antonín Jaroslav Liehm. „Intelektuál v emigraci, a to určitě nebyl žádný Zemanův kamarád. To nebyl ani filozof Karel Kosík nebo režisér Juraj Jakubisko či zpěvačka Jarmila Šuláková. Tím, co teď říkám, dokazuji jenom to, že si naše média dokážou vybrat vždy jenom jeden, dva z kontextu vytržené příklady, na nichž si ostří svá pera nebo počítače a dokazují na tom, jak je Zeman jednostranný a špatný. Já bych doporučil všem těm, kdo chtějí o státních vyznamenáních psát, ať si nejprve nalistují Wikipedii, to je velmi triviální informační zdroj, kde všechny vyznamenané v jednotlivých letech najdou. Do té doby ať laskavě mlčí nebo nepíšou. Proto bych to uzavřel citátem Karla Čapka, který napsal krásnou větu: ‚Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jenom to, co opravdu vědí‘,“ dodává Petr Žantovský.