Jdi na obsah Jdi na menu
 


LABUTÍ PÍSEŇ KSČM. X. sjezd komunistů = Labutí píseň KSČM?!

16. 5. 2018

(Labutí písní je nazýván zpěv, kterým se labuť loučí se životem a poté umírá – pozn. RSP)

Reagoval jsem na původní článek v SP, který měl název – KSČM: Kolaps nebo už agonie? – (autor Miroslav Starý), ve kterém jsem napsal, že nejsem takový pesimista jako autor článku a myslím si, že na mimořádném sjezdů KSČM bude více poctivých komunistů než politických vyžírků v placených funkcích na ÚV, KV i OV KSČM, o jejíchž setrvání ve funkcích a o jejíchž měsíčních mzdách rozhoduje předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. Bohužel, nyní musím napsat, že jsem se velice, ale velice mýlil, čím se také tímto omlouvám autoru článku, že jsem jeho slovům dost nevěřil.

Já jsem nebyl nikdy v žádné politické straně, byť jako aktivního vedoucího pionýrského oddílu Mladých požárníků v naši obci, mě několikrát funkcionáři KSČ jak v obci, tak na pracovišti k takovému kroku vyzývali a dokonce nutili. V zaměstnání jsem dělal dlouhou řadu let taviče ve slévárně kovů přesného lití v trvalém třísměnném, nebo nepřetržitém provozu na vysokofrekvenčních tavící pecích a později jsem dělal na tavírně mistra. Pionýrský oddíl jsem vedl nepřetržitě 22 let a pomáhala mi manželka, členka KSČ. Oddíl měl trvale v průměru 25 dětí různého věku a obojího pohlaví. Schůzky jsme měli po celou dobu každou!!!!! sobotu od 14 – 17 hod. a učili jsme děti všem dovednostem, které dobrý hasič (tenkrát požárník) musí ovládat. Oddíl musel plnit zadané úkoly vyplývající z celostátní hry PLAMEN z požární ochrany, branné výchovy, kulturních akcí, společenských vystoupení a dalších. V té době bylo v našem Domažlickém regionu 55 pionýrských oddílů Mladých požárníků a ten náš se po celou dobu řadil po všech stránkách mezi ty nejlepší.

Ti co mě přesvědčovali, abych vstoupil do KSČ argumentovali tím, že takto aktivní mladý člověk by byl přínosem pro stranu komunistů. Já jsem odmítal s tím, že i nekomunista může prospívat svojí činnosti a prací společnosti, republice a tak i straně, Když si mě pak pozvali soudruzi na osobní pohovor v práci s tím, abych jim vysvětlil můj odpor ke vstupu do KSČ, tak jsem svými slovy před nimi (s prominutím) podělal vše, co jsem se v práci i při vedení pionýrské oddílu snažil dělat dobře a poctivě. Řekl jsem totiž, že nechci a nemohu být v politické straně, kde mnozí funkcionáři i členové strany na schůzích mají plna ústa socialismu a západních imperialistů, doma pře dětmi říkají, že nejdůležitější v politice je nahrabat si pro sebe pokud to jde co nejvíce a kteří se v zaměstnání snaží být vždy tam, kde se moc nemusí makat, kde se dá práce okecat ale hlavně, aby taková činnost byla dobře zaplacena. Od té doby mi už nikdo členství do KSČ nenabízel.

Bohužel, v zaměstnání se mnou za takové názory vždy aktivní „soudruzi“, co měli průkaz KSČ pouze jako výnosnou pracovní knížku, při každé příležitosti zametli. Když se pak dostal k politické moci Alexander Dubček, velice  . . . . . . . . .
 

http://severoceskapravda.cz/index.php/ohlasy/1715-labut%C3%83%C2%AD-p%C3%83%C2%ADse%C3%85%C2%88-ks%C3%84?m