Jdi na obsah Jdi na menu
 


O »dálněvýchodní hektar« je zájem.

13. 9. 2017

O »dálněvýchodní hektar« je zájem

Ruská vláda už více než rok realizuje ambiciózní program osidlování východní Sibiře a Dálného východu.

Vzniklo ministerstvo pro rozvoj Dálného východu, které například vybírá zahraniční partnery pro investice na východě Ruska, vypracovává plány na zahuštění silniční i železniční dopravy, ale má také na starosti nejviditelnější část vládního plánu osidlování, takzvaný dálněvýchodní hektar.

Vláda nabízí každému ruskému občanovi včetně obyvatel východní Sibiře a Dálného východu hektar pozemku na východě země a to bezplatně na pět let. Po jejich uplynutí vládní komise posoudí, zda je hektar opravdu využit a v kladném případě jej předá občanovi natrvalo. Přitom hektar je možné využít nejen k pěstování plodin nebo pastvě skotu, ale třeba také pro výstavbu obytného domu, či pro zřízení nějaké výroby. Jen musí být skutečně využit.

Jakutské překvapení

Ministerstvo přijímá žádosti o hektar od loňského podzimu. Za tu dobu se přihlásilo 100 000 zájemců. Z toho přes 39 000 občanů chtělo hektar v Přímořském kraji, tedy u břehů Tichého oceánu. Na druhém místě se překvapivě umístila Jakutská oblast, proslulá mrazivými zimami, například v ní leží i takzvaný pól chladu Ojmjakon, kde bylo v lednu 1926 naměřeno přes 71 stupňů Celsia mrazu. Hektar si v Jakutsku objednalo 18 500 lidí. Následují další přímořské kraje Chabarovský (12 500 osob) a Sachalinský (12 200).

Musí se doplnit zákon

Ministr pro rozvoj Dálného východu Alexandr Galuška v půlce srpna informoval, že do konce roku bude předáno 50 000 hektarů, zatím jich noví »nájemci« převzali necelých 40 000. Také sdělil, že do prosince očekává dalších 50 000 žádostí a ministerstvo už poslalo do parlamentu návrh na změny v zákoně o dálněvýchodním hektaru. Bude třeba rozšířit taxativně vyjmenovaný seznam oblastí, kde se mohou hektary vydávat. Zájem totiž předčil původní očekávání tvůrců zákona.

Kolektivní hektar

Hektar je možné získat jako jednotlivec či jako skupina občanů. V tom případě jde o kolektivní hektar, přesně řečeno o tolik hektarů, kolik občanů si podává společnou žádost. K ní však musí být přiložen projekt (alespoň rámcový), v němž se uvádí důvod žádosti. Bývá spojen s nějakou výrobou, při níž jeden hektar pozemku nestačí, například s drůbežárnou, vepřínem, kravínem, vždy s rodinnými domy pro zaměstnance. Takových žádostí eviduje ministerstvo 12 500. Úřad zatím v rámci kolektivního hektaru schválil vznik 53 aglomerací, které se v budoucnu mohou stát vesnicemi či dokonce městysy. I na takovém druhu nového bydlení se lidé domlouvají a kolektivní žádost podávají proto, aby měli pozemky vedle sebe. Čtyři vesnice už jsou ve výstavbě, dvě v Chabarovském kraji a dvě na Sachalinu. Vznikají kolem nových průmyslových kapacit.

Podle ministerstva bude na »najmutém« hektaru 40 procent lidí stavět dům, 23 % se bude zabývat zemědělskou výrobou, 15 % sadařstvím, 14 procent postaví rekreační budovy u moře pro turisty a asi devět peocent chce na pozemku podnikat.

Ministr předpokládá

Ministerstvo vypracovalo pro začínající podnikatele »typové projekty« a vyvěsilo je na svém webu. Jde například o pěstování a konzervaci jahod, minipekárnu, nábytkářský závod, ale také třeba o stavbu dětského rekreačního tábora. Ministr Galuška předpokládá, že projekt se bude dál rozvíjet, zákon platí do roku 2040 a řada občanů čeká, až bude s projektem více zkušeností. Zákon se může dál doplňovat o další kraje na východě země, kde bude možné získat zdarma hektar země.