Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor prezidenta republiky pro Pressklub na Frekvenci 1

11. 1. 2018

Rozhovor prezidenta republiky pro Pressklub na Frekvenci 1

 

Na Frekvenci 1 právě teď začíná Pressklub, vysíláme živě ze zámku v Lánech a proti mně sedí prezident České republiky pan Miloš Zeman, dobrý den.

Dobrý den.

Tak, já na úvod řeknu, pane prezidente, že u nás na Frekvenci 1 jsme před pár dny odvysílali Presskluby s nejžhavějšími kandidáty na prezidenta, Vy jste poslední v řadě, máte právo poslední noci, paradoxně.

Víte a mně by se někdy víc líbila první noc, protože když je poslední noc, tak už člověk neví, kolika postelemi ta dívka nebo ta žena před tím prošla.

Rozumím. Bude to vypadat podobně jako s těmi předchozími kandidáty v minulých dnech. Takže začnu takto. Kdyby náhodou někdo nevěděl, kdo je to Miloš Zeman, a Vy jste ho měl představit, tak co byste řekl?

Prezident České republiky. Bývalý předseda vlády a bývalý předseda sociální demokracie. Jinak bývalý prognostik profesním zaměřením. Stačí?

Nestačí. Jaký je to člověk?

Víte, ve Vaší konkurenční, nikoli televizi, Vy televizi nemáte, ale ve Vašem konkurenčním mediálním kanálu, to jest televize Barrandov, jsem se nedávno trochu kál, a říkal jsem, jak stárnu, stávám se vlídnějším, stávám se smířlivějším, už nejsem tak nafoukanej. Ale Vy se mě ptáte na minulost. Takže arogantní hulvát.

Hm. Říkáte, že jste vlídnější. Tak já jsem zvědav, jestli to poznám dnes při tom rozhovoru na vlastní kůži, pane prezidente. No, pokud byste neuspěl teoreticky jako kandidát na prezidenta, koho byste rád jako občan Miloš Zeman viděl z té nabídky na místě prezidenta?

Ale, podívejte se, upřímně řečeno nikoho. Protože já vycházím z toho, že když někdo kandiduje na nejvyšší politickou funkci ve státě, tak by měl být politik. Xavere, politika je řemeslo jako každé jiné. Jako truhlář, jako zedník, jako instalatér. A od truhláře chcete, aby se jeho stůl nekejval, od instalatéra, aby neprotékalo potrubí, a od zedníka, aby komínek nebyl nakřivo postavený. Víte Vy, že komínek nakřivo postavený, to je název první české opery?

Nevím, ale teď nevím, co mi tím vysvětlujete. Máme osm kandidátů mimo Vás ...

Říkám tím, že máme osm kandidátů ...

…a jeden z nich to bude.

…a jeden a půl má politickou praxi. To znamená jeden a půl znají řemeslo. To je Mirek Topolánek a to je, ta půlka, Pavel Fischer. Takže aspoň znají to řemeslo. Ale na druhé straně já si u nich zrovna nemyslím, že by to řemeslo ovládali. Ale alespoň se jím zabývali. A tak jsem se rozhodl, že pokud bych neuspěl ve volbách, což se může klidně stát, tak protože nebudu mít koho si vybrat, tak že nepůjdu volit.

Do druhého kola, rozumím. Tak, nepochybně jste zaregistroval, pane prezidente, že část sociálních demokratů založila takzvanou neformální diskuzní platformu, Zachraňme sociální demokracii. Tak zaprvé, lze ještě zachránit sociální demokracii?

Ale samozřejmě, že ano. Když jsem se stal předsedou sociální demokracie, taky měla sedm procent, za pět let měla třicet dva procent. Víte, co se říkalo o tajemství atomové bomby? Největší tajemství spočívá v tom, že ji lze vyrobit. A největší tajemství u sociální demokracie spočívá v tom, že ji lze zdvihnout ze sedmi na třicet procent. A když se to povedlo mně, proč by se to nepovedlo i někomu jinému?

Tedy té partě momentální, která organizuje tu platformu, co tomu prorokujete, jaký vývoj? Mají šanci ti pánové?

Tak především budou muset mít odvahu jít na ten mimořádný sjezd, který je, tuším, někdy v únoru. A já jsem mnohokrát předeslal, že se nehodlám vměšovat do vnitřních záležitostí sociální demokracie, ale když na ten sjezd nepojedou, a když tam nebudou kandidovat do vedení, no tak jejich platforma je samozřejmě plácnutím do vody.

No, a lze si to v této chvíli, pane prezidente, vykládat i tak, že účastníci nebo signatáři té platformy míří do druhé vlády Andreje Babiše? Nebo je to přílišná konstrukce?

Xavere, když jsem, a to už je tak půl roku, natáčel pro Radiožurnál, pro Vaši konkurenční stanici, nevztekejte se, konkurenční stanici, tak jsem panu Pokornému říkal, znáte pohádku O kohoutkovi a slepičce? On bezelstně odpověděl, že ji zná. A já jsem mu říkal, neznáte. To není žádné, leží tam nahoře, nožky má nahoře, bojím se, bojím, že umře. To je o slepičce, která běhá kolečko, ještě jedno kolečko a ještě jedno kolečko, než tomu kohoutovi vyhoví. A nechce mu dát hned, aby nevypadala jako slepičí prostitutka. Takže to je pohádka, kterou mezitím přejalo tolik lidí, že už je zbytečné ji opakovat.

A teď se to pokusím říci trošku kultivovanějším způsobem. Occamova břitva říká, že počet entit se nemá zvyšovat nad únosnou míru. V okamžiku, kdy dva, maximálně tři parlamentní subjekty podpoří Babišovu menšinovou vládu, a já bych byl rád, aby mezi nimi byla i sociální demokracie, se zabouchnutím se zaklapnou dveře a všichni ostatní zůstanou v opozici.

A když už tedy říkáte, byl bych rád, tak byl byste rád za tu stávající partu kolem stávajícího vedení, v té vládě, anebo lidi kolem té nové platformy?

Ale to si rozhodne sjezd a já už jsem Vám říkal, že se do toho plést nebudu.

Já se ptám na názor jenom.

No názor je, že by zaprvé členové sociální demokracie měli přímo zvolit svého předsedu, chcete-li to tedy vědět, ale jinak se do toho opravdu nepletu.

To není žádné pletení, ale nic by se Vám nestalo, kdybyste mi řekl, rád bych tam viděl Zimolu, Haška, anebo rád bych tam viděl Chovance.

A proč bych to říkal, když už deset let díky neshodám s Jiřím Paroubkem nejsem členem sociální demokracie? Chtít výrok tohoto typu můžete pouze od člena sociální demokracie.

Nesouhlasím.

To je málo platné.

Jdeme dál.

Já říkám, že by byla drzost, kdybych se vměšoval do vnitřních záležitostí jakékoli politické strany.

OK. Pane prezidente, funguje to tak, že chlap ve Vašem věku má šanci se ještě něco přiučit, ve Vašem věku, s Vašimi zkušenostmi? Protože řada z nás si myslí, že už jsme všechno viděli, slyšeli, od všeho máme klíče. Tak já se totiž chci ptát na to, než si zapálíte cigaretku, tak jestli jste se za těch posledních pět let něco zásadního přiučil? Jestli jste třeba zmoudřel ještě v něčem?

Je to krásná otázka, Xavere.

Překrásná.

A uvedl jste, nefanděte si zase tak moc, uvedl jste mě trošku do rozpaků, ale samozřejmě, že ano. Podívejte se, celých těch pět let jsem se samozřejmě setkával s občany a nesetkával jsem se s nimi proto, abych jim kázal a abych je poučoval, ale naopak abych slyšel jejich názory. A v řadě případů jsem se právě od nich poučil. To je první zdroj poučení.

Druhý zdroj, prezident podpisuje zákony a buď to bere jako formalitu, anebo každý z těchto zákonů studuje. Já jsem ty zákony samozřejmě četl, přemýšlel jsem o nich a ta matérie těchto zákonů, a že jich bylo několik desítek, minimálně několik desítek, ne-li více, mě samozřejmě také mnohému naučila. Takže tady máte dva základní zdroje inspirace.

Hm. A kdybych po Vás chtěl jedno zásadní poučení, jednoho nějakého takového modrého mauritia, že byste řekl, toto jsem se přiučil, toto napíšu do pamětí.

Nebo černou labuť, že? Věř lidem, dokud tě nezklamou. Nebuď apriori podezřívavý, měl bys příliš mnoho nepřátel.

Hm. No, my víme, pane prezidente, že Vy se tu a tam mýlíte v lidech, máme to ostatně černé na bílém z minulosti. A mě teď zajímá, jestli jste se v některých lidech zmýlil za poslední roky?

Za poslední roky? Tak proti mně tady sedí Jiří Ovčáček, kterému někteří říkají viceprezident. Takže v něm jsem se nezmýlil.

Ano.

A pokud jsem se, Xavere, v někom zmílil, tak proto, že jsem gentleman s cylindrem a s hůlkou, a když ne s cylindrem, tak alespoň s tou hůlkou, tak o tom, o komž jsem se zmýlil, na veřejnosti nemluvím.

Ale byl někdo takový.

Vy jste taky gentleman?

S cylindrem a s hůlkou myslíte?

Aspoň to.

Já bych to asi řekl, na Vašem místě.

No a vidíte. A já ne.

Tak jdeme dál. Víte, co znamená, pane prezidente, když bych já třeba řekl, že Miloš Zeman je člověk, s kterým jsem ochoten jít krást koně?

To je krásné přísloví. Samozřejmě.

Co to znamená? Aby, aby nám bylo jasno.

Že ho beru natolik vážně, že mě nezradí. To je slavné, známé přísloví. Někdy to používají i mafiáni.

Šel byste s Andrejem Babišem krást koně?

Ale jo. Já si myslím, že je to člověk, který dokázal vybudovat podnikatelské impérium, ale to mě upřímně řečeno, tak nezajímá. Víte, Xavere, já jsem rozpočtář. Já jsem už v roce 1990 byl předseda rozpočtového výboru Federálního shromáždění a od té doby se rozpočty zabývám, v podstatě těch dvacet let. A Babiš je první ministr financí, který ten rozpočet dokázal dát do pořádku a dokázal zvýšit výběr daní. Vytknul bych mu, že ještě by mohl zamezit některému plýtvání. Řeknu Vám alespoň dva příklady, když dovolíte. Víte, kolik se dává ze státního rozpočtu na neziskové organizace?

Hrozný peníze. Vím o tom.

Jedenáct miliard. Přesně jedenáct miliard. A zadruhé, ten Babiš teď sedí ve Strakově akademii, kde je zhruba tisíc zaměstnanců. Víte, kolik tam bylo před pěti lety? Pět set. Takže za pouhých pět let se počet zaměstnanců, tedy úředníků ve Strakově akademii zdvojnásobil. To není jediný případ. To je téměř ve všech ministerstvech. Takže vytknul bych Andreji Babišovi, že dává zbytečné peníze neziskovkám a že dává zbytečné peníze spoustě úředníků, ale jinak je celkem dobrej.

Hm. A já se ptám hlavně na to, jestli ho považujete, jinak řečeno, za fér chlapa.

Tak já zatím nemám důvod, mě nepodrazil, nevím o žádném člověku, který by byl jím podražen, je to správné česky? Podražen, nebo podrazen?

Podražen, myslím.

Podražen, že? Takže zatím nemám důvod nejít s ním krást koně.

Dobře. Pane prezidente Zemane, Váš protikandidát pan Jiří Drahoš včera v Pressklubu na Frekvenci 1 prohlásil větu, já to teď ocituji přesně: "My jsme se už se zbývajícími osmi kandidáty domluvili, že podpoříme kohokoli, kdo se dostane do druhého kola." Konec citace. Tedy proti Zemanovi. Nechává Vás tento výrok klidným?

Já jsem se sice zavázal, že nebudu komentovat své protikandidáty, a rád bych tento závazek dodržel, ale když odhlédnu od autora tohoto výroku a budu ho posuzovat bez ohledu na osoby, no tak řeknu, že je to příliš velké sebevědomí. Protože, podívejte se, já jsem v prvním kole před pěti lety měl dvacet čtyři procent, ve druhém padesát čtyři procent. Tehdy i teď bylo devět kandidátů. A voliči těch, když odečtu sebe, osmi kandidátů se rozhodli na základě své svobodné vůle, takže proč jimi manipulovat, proč mluvit jejich jménem. Pan Drahoš může mluvit pouze sám za sebe a za nikoho jiného.

Dobře. Ale oni, on tam prohlásil, že se domluvili. A ono to má takovou pachuť, víte, co to je domluvený třeba zápas sportovní, když je předem domluvený. Na to se ptám. Jestli Vám to nevadí.

Ale no tak, neberete to příliš vážně? Sešlo se osm úctyhodných mužů, kupodivu nebyla tam žádná žena, a těchto osm lidí se domluvilo, jak budou hlasovat. Vzhledem k tomu, že celkový počet lidí, kteří mají volební právo, je pouhých osm a půl milionu osob, tak těch osm představuje ne nevýznamné, ale přece jenom zanedbatelné procento.

Tak, pane prezidente, já bych teď vzal několik témat takovým rychlejším způsobem, stejně jako to bylo u těch minulých Pressklubů s těmi Vašimi protikandidáty. To proto, aby posluchači věděli v některých věcech, jaké máte názory, popřípadě aby si to jenom připomněli. Protože asi narazím i na něco, k čemu jste se už v mnoha případech vyjadřoval mnohokrát. Tak, protikuřácký zákon. Povedl se nebo nepovedl?

Ne. Já už jsem několikrát řekl, že ho pokládám za paskvil a že jsem ho nevetoval jenom proto, že by to bylo považováno za konflikt zájmů. To jistě chápete, protože jsem kuřák. Proč je to paskvil? Podívejte se, spousta restauratérů vybudovala oddělené místnosti pro kuřáky a nekuřáky, no a teď najednou ta investice, včetně investice do odvětrávání, lehne popelem, a to je samozřejmě chyba.

Zadruhé, představa, že hospodský je nadán věšteckou schopností a může posoudit, který z hostů je tak agresivní, že nemůže sednout do auta a nemůže odjet, to by musel mít nějaký alkoholový tester a každého, kdo přijde do jeho hospody, zkoušet. A takových výhrad je tam dost. Víte, Xavere, nejhorší, co nás může potkat, jsou fanatici. A mimo jiné se nám stalo, že protikuřácký zákon byl před volbami schválen fanatiky, a teď po volbách by bylo dobré, aby se to trochu upravilo.

Tak, pojďme na další téma, pane prezidente. Věc, která mě trápí už dlouho, na kterou se dlouho chci zeptat, a teď už je to velmi aktuální. Vy jste prognostik a mě zajímá, kolik vlastníte Bitcoinů?

Ani jeden. A já si myslím, upřímně řečeno, že je to bublina. Jak to jinak nazvat. Bublina.

Letadlo? Letadlo ještě se říká?

Prosím?

Letadlo? Jako že vydělá jen ten ...

Ale ne, letadlo je něco úplně jiného, Xavere.

Toto je bublina.

Jo. Tohle je bublina.

Která praskne, tedy předpokládám.

Já předpokládám, že dříve nebo později praskne.

Tak, pane prezidente, adopce dětí homosexuálními páry. Jsme pro nebo proti?

Mně je to celkem srdečně jedno. Víte, Xavere, já jsem tolerantní, já si myslím, že sexuální orientace je intimní soukromou věcí každého, ale dovolte mně říci větu, která mně možná u voličů velmi uškodí. Právě proto, že je to intimní a soukromá věc, já opravdu nevidím důvod, proč pořádat pochody Prahou a ukazovat tam nahou prdel. Rozumíte mi?

Rozumím, ale ptám se na něco jiného. Vy říkáte, že Vás to nezajímá, ale jsou děti v dětských domovech.

Ano, když říkám, že nemám nic proti tomu, aby tyto páry měly stejná občanská práva jako kdokoli jiný, tak tím jasně odpovídám na Vaši otázku.

To už je odpověď, ano.

Ale současně dodávám, že ukazovat nahou prdel na veřejném shromáždění mně připadá blbé.

A já bych jenom poprosil, abychom ten slovník, pane prezidente, mírnili, protože Frekvence 1, víte, jak to je, my jsme takové slušné rádio.

Tak, cenzura sociálních sítí a na internetu, takové to mazání příspěvků, což je teď velmi aktuální, to je věc, která Vás rozčiluje, nebo Vám je to také jedno?

Jsem zásadně proti, protože kdo je povolán k tomu, aby řekl, co je informace a co je desinformace? Podívejte se, já jsem v předchozím vánočním poselství kritizoval, že ministr vnitra zřídil odbor, který má odhalovat desinformace. Uplynul rok a tento odbor neodhalil ani jednu desinformaci. No, tak jsem se přičinil já a odhalil jsem jednu desinformaci, a sice tu, že výsledky parlamentních voleb ovlivnila ruská rozvědka, což je urážka českých voličů. Ale jinak, prosím vás, kdo vám dal právo říkat, co je informace a co je desinformace? Vy si opravdu myslíte, že lidi jsou loutky, které se řídí nějakými rozvědkami? To je naprostý nesmysl. Lidi mají zdravý rozum a nechť si srovnávají víc informačních kanálů najednou a na základě tohoto srovnávání se sami rozhodnou.

Pane prezidente, kampaň Me Too, nepochybně víte, o co se jedná.

Bohužel, ano.

Je to úplná hloupost, nebo je to vážný problém?

Je to úplná hloupost a já nemám rád pitomé sufražetky a opět jsem ztratil další, další a další voliče. Xavere, prosím Vás, konkrétní případ, nějaký ministr, už ani nevím kde, možná v Británii, rezignoval proto, že před patnácti lety jedné ženě sáhnul na koleno. Mám pravdu?

Myslím, že ano, ale ...

No.

No a?

Nepřipadá Vám to jako naprostá blbost? Toto je zase vulgární slovo, že jo? Blbost.

Není. Celý svět tím žije. Všichni o tom diskutují. Tak se něco ...

Tím hůře, že tím celý žije, tím hůře pro svět, řekl bych já. Prosím Vás, sufražetky už několikrát zdvihly prapor boje proti mužské nadřazenosti. Naposledy to bylo takzvané harašení. No, ale v každém případě si myslím, že je to komplex méněcennosti těchto žen, které zřejmě nenalezly příležitost k jinému sebeuplatnění, teď neříkám k jakému, abych se zase nedostal do cenzurních vod, a já jim přeji, aby se snažily mužům nejenom vyrovnat, ale dokonce je předstihnout, a aby pak nějakému ministrovi položily ruku na koleno.

Tak. Pane prezidente, teď poprosím o stručné odpovědi. Pokud se stanete znovu prezidentem České republiky, proběhnou nějaké personální změny ve Vašem nejbližším okolí?

To nevím. To budu muset projednat se svými kolegy. A rozhodně to projednám nejdříve s nimi, a teprve potom to sdělím veřejnosti.

Budete dávat milosti? Budou nějaké výjimky?

Až na Kajínka, což byl opravdu speciální případ, protože nikdo jiný neseděl dvacet tři let, tak jsem dal asi osm milostí na základě toho, že ti lidé byli ve velice těžkém zdravotním stavu, to zaprvé, a že se nedopustili závažného trestného činu. To zadruhé. V této praxi bych pokračoval. A pochopitelně druhý Kajínek už nebude.

Tak, pane prezidente, my v našem pořadu dáváme každému z prezidentských kandidátů jako darem třicet sekund času, aby posluchačům Frekvence 1 řekl cokoli. Takže Vašich třicet sekund začíná právě teď.

Velice děkuji. Nuže, volte, koho chcete, ale volte na základě toho, jakou práci kandidáti odvedli pro Českou republiku. Co je za nimi, a nikoli, co vám slibují, protože sliby se slibují, blázni se radují. A jak se říká, slibem nezarmoutíš. Dostal jsem se, Xavere, do těch třiceti sekund?

Teď je to přesně.

Výborně.

Díky za to, že jste dodržel čas. Pane prezidente, s kým, kde a jak budete očekávat volební výsledky?

Volební výsledky budu samozřejmě očekávat tak jako před pěti lety, to znamená v Loretánské ulici poblíž Pražského hradu.

Kdo u toho bude, kdo je pozván?

Moje nejbližší okolí, které tam bylo už před pěti lety.

Takže uvidíme podobné tváře.

Uvidíte podobné tváře. Věrnost je hodnota, která se cení.

Dobře. Tak, pane prezidente, většinou, když jsme spolu vysílali Prezidentské Presskluby, jste na závěr promlouval Vy a dnes na závěr, s dovolením, promluvím já. Budete to muset vydržet.

Výborně.

Já bych chtěl poděkovat Vám i Frekvenci 1 za to, že jsem tady mohl těch jedenáct Prezidentských Pressklubů s Vámi strávit, byla to velká profesní i lidská zkušenost, a řeknu, že se těším na další. Mějte se pěkně a díky za to, že jste nás přijal.

Xavere, mně se někdy říká, že nenávidím novináře. Tak zaprvé to není pravda, protože já pohrdám novináři, a je velmi silný rozdíl mezi nenávistí a pohrdáním. A Vy jste jeden z asi deseti lidí, milý příteli, novinářské obce, kterého si vážím. A děkuji Vám, že jsem s Vámi mohl být.

Mějte se hezky, a na shledanou.

Na shledanou.

 

Miloš Zeman, prezident republiky, Frekvence 1, 7. ledna 2018

 

Rozhovor prezidenta republiky pro Pressklub na ... - Pražský hrad

https://www.hrad.cz